Meteor o animované matematice, opalovacích krémech a opicích

Dá se z animovaných filmů učit matematika?

Ve velké většině případů jsou dnes animované filmy vytvářené v počítači. Postavy jsou tvořeny 3D objekty. Co se stane, když si takovou postavičku třeba Shreka zvětšíme?

Zjistíme, že se skládá z obřího počtu malinkých trojúhelníků. Ty jsou pak různě vybaveny, každé jednou barvou, aby postava vypadala reálně. Pro představu – jen na Shrekovo ucho, které má tvar trumpety, se spotřebovalo asi 10 000 trojúhelníků. Co dalšího nám může animované svět povědět o matematice? Nad tím se zamýšlel Doc. Petr Klán.

Balónem k severnímu pólu

Balón výpravy roku 1897 na ledové kře |foto:Český rozhlas

Dosáhnout severního pólu, to byl v 19. století cíl několika výprav. První odvážlivci to zkusili na lodích, které jim ale vždy zamrzly. Na čistě pěší výpravu to bylo příliš daleko. A pak přišel švédský inženýr Solomon Andrée s nápadem, že k severnímu pólu poletí balonem. Našel nadšené příznivce, ale i odpůrce.

Například český průkopník letectví Gustav Finger poukazoval na možnost, že sražená a zmrzlá vodní pára na obalu podstatně zvýší hmotnost balonu a může se stát příčinou katastrofy...

Přesto 11. července 1897, tedy před 123 lety, smělá výprava odstartovala. Co se dělo dál? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak fungují opalovací krémy?

Opalovací krém|foto:Fotobanka Pixabay, CC0 1.0, ©

V opalovacích krémech se nachází pestrá směs chemických látek. Jedna skupina látek umí pohlcovat ultrafialové záření, druhá ho odráží. V prvním případě jde o různé aromatické sloučeniny, v druhém o anorganické materiály, např. oxid titaničitý nebo oxid zinečnatý.

Jde o bílé prášky jemné struktury, které odrážejí dopadající záření jako drobná zrcátka. Co dalšího můře říct chemie o opalování? Tomu se věnoval Jan Havlík z VŠCHT.

Tvor jak z jiného světa

Pěnitka bílá |foto:Český rozhlas

Zpovzdálí to vypadalo, jako by se v trávníku na naší zahradě povalovaly rozmoklé kusy zmuchlaného papíru. Až bližší a pozornější pohled ukázal, že ty bílé skvrny mají pěnovitou strukturu, a že to vlastně vůbec nejsou skvrny, nýbrž chuchvalce. Jeden o průměru 8 cm, další dva poněkud menší a ten největší skoro 20 cm dlouhý a 10 cm široký. A zjevně šlo o nějaký živý organizmus.

Tak popisuje podivného tvora zvaného Bělozubka nejmenší v připravované knize Knížního klubu Supi v hotelu Continental ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Záhadné zbarvení opic

Obličej opice mandril rýhovaný |foto: sethOs, Pixabay, CC0 1.0

Mandrilové jsou opice z rovníkové Afriky, které mají na první pohled zvláštní zbarvení. Přísně se tvářícímu obličeji dominují modrá a červená barva. Zajímavostí je, opice si modrý ani červený pigment neumějí vyrobit.

Vědce ale zajímala ještě jiná věc. Slouží jim obličejové rysy k tomu, aby se mezi sebou poznaly? A jsou potomci podobní rodičům? Výsledky dosažené za použití umělé inteligence představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Sherlock Holmes a případ s ptáky

Meteor vám o letních prázdninách přináší unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor. Se Svatoplukem Benešem v roli fenomenálního detektiva. Spisovatel Rudolf Čechura přidal legendárnímu detektivovi nadhled i humor.

Poslouchejte jen do soboty 18. července 2020