Meteor o Amundsenově výpravě, objevu první planetky a životě včel

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Gaussova křivka a zloději na dráze

Mohl Carla Gausse k jeho křivce inspirovat tvar kolejí?|foto:Pixabay

Posluchač Meteoru Vít Ryšánek napsal sbírku básní „Rýmy vědami cinklé“. Po několik Meteorů z nich recituje Otakar Brousek. Verše komentují děkan MFF UK Doc. Mirko Rokyta a astrofyzik prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Dnes se rýmy zaměří na to, jak matematik Carl Gass s trochou fantazie mohl přijít na tvar své slavné křivky, jak se dá také vykládat fyzikální veličina zvaná práce a jestli se vír v umyvadle točí na jižní polokouli opačným směrem.

Jak Amundsen trefil k jižnímu pólu?

Roald Amundsen propočítává přesnou polohu u jižního pólu|foto:Profimedia

My to máme jednoduché, v přírodě nám severojižní směr ukazuje kompas. Jenže magnetické póly nejsou na stejném místě, jako póly geografické. Čím blíže jsme pólu, tím větší je odchylka. Kompas je na Antarktidě sám o sobě k ničemu. Jak se tedy orientovat?

Výprava norského badatele Roalda Amundsena musela použít kombinaci několika měření a pomáhalo jim hlavně Slunce. Navigaci k pólu a spoustu zajímavostí o první úspěšné výpravě k pólu popsal dr. Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR.

Objev první planetky

Když astronomové objevili Uran a podívali se, na jeho vzdálenost od Slunce, přišli na zajímavé pravidlo. Mezi dvěma  následujícími planetami je mezera vždy o něco větší. Pravidlo vycházelo skvěle, jen mezi Marsem a Jupiterem byla mezera příliš veliká? Nechybí tam planeta? Patnáct let hvězdáři pátrali marně.

Trpasličí planeta Ceres je největším objektem v hlavním pásu planetek mezi oběžnými drahami Jupiteru a Marsu|foto:Shutterstock

Nakonec si ředitel palermské observatoře Giuseppe Piazzimu – symbolicky právě první večer 19. století – všiml neznámé „hvězdičky“ v souhvězdí Býka. Ta ale, jak ukázaly následující dny, měnila svou polohu! Novou planetu nazval Ceres.

Do konce života netušil, že jde jen o planetku a že jich tam létají statisíce. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Způsobují společenské příčky stres?

Výzkum ukázal, že ve státech, kde jsou větší rozdíly mezi bohatými a chudými, trpí lidé celoživotně stresem kůl své poloze na nízké příčce žebříčku|foto:Profimedia

Představte si žebřík, který má deset příček a je ukotvený v zemi. Každá příčka vyznačuje, jak na tom sociálně a ekonomicky jste. Říká se tomu socioekonomická poloha.

Na nejvyšších příčkách sedí lidé bohatí, vlivní, mocní. Na nejnižších příčkách lidé chudí, bez vlivu, s žádným podílem na moci, lidé, o nichž ví nanejvýš vlastní rodina, pokud nějakou mají.

Výzkum ukázal, že ve státech, kde jsou větší rozdíly mezi bohatými a chudými, trpí lidé celoživotně stresem kůl své poloze na nízké příčce žebříčku. Výzkum přinesl i další překvapení. Hovořil o tom MUDr. František Koukolík.

Jak si včely topí v úlu?

Jak si včely topí v úlu?|foto:Pixabay, CC0 1.0

Včely medonosné u nás dobře známe, přesto je otázka, jestli jim opravdu dobře rozumíme. Včelaři se o ně starají, co jim síly stačí. Nová kniha nakladatelství Grada s názvem Včely medonosné a jejich tajemný život v lese se zamýšlí nad tím, jestli by to nešlo dělat jinak.

Obsahuje především velké množství úžasných fotografií, které zachycují včely ve velkém detailu v jejich přirozeném prostředí. Fotografie Ingo Arndta doplňují texty Jürgena Tautze. Jak včely přežívají zimu? O tom četl Jan Teplý.