Mediální analytik Rožánek: Česká veřejnoprávní média patří k nejkvalitnějším v Evropě. ČTK je unikát

18. listopad 2025

„Máme sklony trochu žehrat na to, co máme, ale zdaleka ve všech zemích v Evropě není taková svoboda a taková kvalita médií veřejné služby jako u nás,“ říká v pořadu Jak to vidí… mediální analytik Filip Rožánek. Jak se média popasovala s pokrýváním letošních oslav 17. listopadu? V čem je unikátní pozice ČTK? Dopustila se BBC v souvislosti s projevem Donalda Trumpa porušení novinářské etiky? A jsou veřejnoprávní média v digitálním věku nepostradatelná?

Minulý týden se v Senátu uskutečnil seminář o roli i možnostech financování médií veřejné služby. „Když jsem se na tu konferenci chystal, zjistil jsem, že poprvé jsem na stejné téma v Senátu hovořil v roce 2009. Takže některá témata jsou věčná a překrývají mnoho volebních období,“ glosuje mediální analytik Filip Rožánek.

Na dálku s příspěvkem vystoupil také generální ředitel Evropské vysílací unie Noel Curran. Ten označil Českou televizi a Český rozhlas za modely hodné následování pro ostatní evropské země.

„Zejména se pochvalně vyjadřoval o velké mediální novele, která u nás platí od května,“ tvrdí Rožánek. „Obecně říkal, že ten český příklad je, že z reformy mohou média veřejné služby vyjít silnější, nikoliv oslabená, jak bývá trendem v Evropě.“ 

Patříme k nejstabilnějším v Evropě

„Máme sklony trochu žehrat na to, co máme. Ale zdaleka ve všech zemích v Evropě není taková svoboda a taková kvalita médií veřejné služby jako u nás. To ostatně zmiňoval právě i Noel Curran,“ poznamenává mediální expert Rožánek.

Čtěte také

„Určitě platí, že naše média veřejné služby patří v Evropě k těm lepším, ke stabilnějším, k těm kvalitnějším.“ Analytik připomíná, že se letos Česko umístilo na 10. místě světového žebříčku svobody tisku, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic. „A jen tak někdo nás z našeho regionu nedohání. Poláci, Maďaři, Slováci… Všichni jsou daleko za námi.“

Modely financování

V Evropě můžeme podle Rožánka rozlišit čtyři modely financování médií veřejné služby:

  1. Financování z poplatků (známe z Česka);
  2. Model plošných plateb: každá domácnost musí odvádět příspěvek bez ohledu na to, jestli vlastní přijímač (funguje v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku);
  3. Model mimorozpočtového financování: speciální daň, která nejde do státního rozpočtu, ale přímo médiím veřejné služby (typické pro Skandinávii);
  4. Přímé platby ze státního rozpočtu (funguje na Slovensku, v Norsku, Nizozemsku nebo ve Francii).

„Každý z těchto čtyř modelů má svá pro a proti. Každá země, která se k němu přiklonila, měla své důvody,“ míní analytik. Dále ale připomíná, že český model je v lecčem specifický.

Unikátní pozice ČTK 

„Jedna z věcí, o které se hojně diskutovalo, byla pozice národní tiskové agentury ČTK. Trochu se na ni v tom triumvirátu veřejnoprávních médií zapomíná,“ poznamenává. „ČTK je v naprosto unikátní světové pozici: je to agentura, která si na svou činnost vydělává kompletně sama, ale má charakter veřejné organizace pod veřejnou kontrolou.“

„I z tohoto důvodu není český model, kdybychom vzali všechna veřejnoprávní média, úplně přenositelný do dalších zemí. Na druhou stranu Noel Curran zmiňoval, že právě financování z poplatků je velmi stabilní a důvěryhodný zdroj financování, protože podporuje přímý vztah diváka nebo posluchače s médiem,“ uzavírá Rožánek.

autoři: Zita Senková , Filip Rožánek , krt
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

    František Novotný, moderátor

    setkani_2100x1400.jpg

    Setkání s Karlem Čapkem

    Koupit

    Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.