Max Kašparů: Proč už Vánoce nejsou jako kdysi?
Jakoby Vánoce patřily do starých časů a do dnešní doby se nehodily. A přesto je neustále slavíme. A vzpomínáme na staré časy. „Vzpomínka upevňuje zážitek,“ vysvětluje kněz.
Proč spíš vzpomínáme na Vánoce před lety než na ty loňské? „Z jedné strany to bylo počasím. V mém dětství napadly až dva metry sněhu,“ vysvětluje ve sváteční Kávě o čtvrté na Dvojce český řeckokatolický kněz, psychiatr a pedagog Max Kašparů.
„A potom to bylo z toho důvodu, že dítě s tím nemělo spojené žádné starosti. Dnes zvláště ženy mají starosti s Vánocemi. Ale dítě žádné starosti nemá, dítě se těší.
„Znám případy některých lidí, kteří se dokonce bojí Vánoc. Buď že budou sami, bojí se opuštěnosti o Vánocích, anebo jsou vztahy v jejich rodině takové, že si s nimi nebudou o Vánocích vědět rady. Ale tohle se dětí nikdy netýká.“
„Další věc je ta, že dítě je obdarováváno vícero lidmi. A má se tedy z čeho více radovat. Dneska my se radujeme z toho, když se někdo raduje. Když otec a matka obdarovávají děti, tak vlastně obdarovávají sami sebe tím, že jejich děti se radují. A proto jsou Vánoce svátky radosti a taky rodiny.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
