Max Kašparů: Takové mezigenerační napětí jako dnes tady v minulosti nikdy nebylo

30. listopad 2017

Bude tahle země ke starým lidem přátelská? Je pro seniory budoucnost příznivá? Odpovědi psychiatra a katolického kněze Jaroslava Maxmiliána Kašparů nejsou právě povzbudivé. Celý rozhovor ve videu.

Bude tahle země pro starý? „Tahle země bude pro sólisty a jednotlivce izolované od těch druhých. A po delší době pravděpodobně bude člověk izolovaný i sám od sebe.“ Zní to trochu nesrozumitelně, ale Max Kašparů vysvětluje: „Vždycky bylo napětí mezi generacemi, ale takové mezigenerační napětí, jako je v současné době, tady nikdy v minulosti nebylo.“ Pusťte si celý rozhovor.

Podle Jaroslava Maxmiliána Kašparů si člověk dnes nerozumí ani s těmi, kteří jsou od něj vzdáleni jen několik let. „Budoucnost asi patří lidem, kteří budou mít napětí už sami se sebou a nebudou rozumět ani sami sobě.“ Napětí je i v tom, že dnešní generace vidí ve starých lidech ty, kteří „nám ujídají chlebíčka“.

Co si myslí mladí?

Max Kašparů si to ověřil v praxi, když mluvil se studenty ekonomické školy. „Vyjadřovali se velmi tvrdě vůči starým lidem. Viděli v nich ty, kteří jsou více nemocní, neprodukují a skutečně ujídají chlebíčka. Jestli budeme chrlit ze škol takto smýšlející lidi, tak to napětí ještě urychlíme.“


Eutanazie je neúcta k životu. Všechno se dá zdůvodnit a obhájit. I eutanazie. Ale z hlediska etického a mravního je Jezinčiným prstíkem. Strčí jeden, pak druhý…

K mezigeneračnímu rozkolu přispívá i kult mládí, který je vidět obzvlášť v reklamách. „Tento kult je k spojený i s kultem krásy a úspěšnosti To je moderní svatá trojice. Jsou to ale pomíjivé hodnoty. Nelpěme na nich, ale mysleme na budoucnost.“

Atomizace společnosti

Dřív na sobě generace byly navzájem závislé. „Potřebovaly se a žily spolu. Dřív děti viděly porod, nemoc i smrt. Dnes se to děje mimo jejich domov. Současná generace tak nebude mít základní zkušenosti se životem.“ Dřív taky měli lidé jednotné názory. „Dnes má každý jiný názor a chce si ho prosadit.“

Martina Kociánová a Jaroslav Maxmilián Kašparů

Hodnotový svět se zbortil a staví se nový. „Je dobré stavět nové věci. Ale jestli se má žebřík stavět do nebe, musí stát na pevné zemi. A my nemáme pevnou půdu pod nohama.“ Podle zkušeností z jeho psychiatrické ordinace trápí staré lidi hlavně strach, úzkost a smutek.

Rada na smutek

„Strach ze stáří, osamocení a smutek z toho, že když se ohlédnou, udělali by spoustu věcí jinak.“ Rada Maxe Kašparů v tomto případě zní: „Ciťme se mladí a dělejme to, co patří k mladému věku až do stáří.“ Má i nějaký recept na životní optimismus?

„Ono se říká, že v přítomnosti je jistá jen minulost a v budoucnosti je jistá jen smrt. Ale já bych to neviděl tak černě. Já bych řekl, že v budoucnosti je jisté jen naše stáří a proto se na něj připravujme už teď. A připravujme se vědomě, ne bezděčně. Tuhle radu bych dal jako starej psychiatr mladým lidem.“