Čtyři typy mamánků podle psychiatra Maxe Kašparů. Poznáte v nich někoho?

7. březen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mamánek

Dospělí muži, kteří odmítají vstoupit do vlastního života, představují podle psychiatra Maxe Kašparů parazity na vlastní rodině.

Mamánci většinou vyrostou z jedináčků nebo z těch nejmladších. Říká se, že když se poslední dítě narodí 8 let po nejstarším sourozenci, můžete ho považovat za jedináčka. Začíná to nenápadně: rodiče by svému dítěti dali vše na světě. Končí to ale v podobě zotročení rodičů a mamahotelem.

Z mazánka mamánek

„A z mazánka se rázem stane mamánek. Je to změna jen u jednoho písmene,“ říká psychiatr Max Kašparů. „Zásadní chyba je v rodině, která své děti nenaučí odpovědnosti. Dominuje i velké sobectví. Když se oba faktory spojí, tak porodíte mamánka.“

V odborné literatuře termín „mamánek“ nenajdete, ale Max Kašparů si za 40 let praxe vytvořil vlastní kategorie:

  1. věčný student – odmaturuje a pak jde postupně na několik vysokých škol, kde studuje co nejdéle
  2. marodéři – když by měl začít pracovat a starat se o sebe, tak onemocní nějakou nemocí
  3. specialista – po střední škole hledá práci a hledá ji pak několik let
  4. obojživelník – do mama hotelu si přivede i svou dívku

Věčný student a marodér

„Věčný student může studovat prakticky až do smrti, respektive dokud ho rodina platí,“ vysvětluje Kašparů. „Marodéry si mezi sebou přehazují lékaři tak dlouho, až skončí u mě. Když mu nikdo nenajde nic tělesného, je to tedy od psychiky,“ směje se. Psychiatr pak zjistí buď špatnou výchovu, někdy i závislou poruchu osobnosti.

„To jsou lidé, kteří když jim rodiče umřou, tak se pověsí na někoho jiného.“ Stále prý potřebují radu někoho dalšího, potřebují, aby je někdo životem vedl, vyřizoval věci na úřadech. Jsou vlastně nezralí v sociálním smyslu. „Takováto porucha osobnosti je povahový rys, to se léčit nedá.“

Mamahotel

Specialista a obojživelník

Specialisté zase hledají pořád něco speciálního, a proto nemůžou opustit mama hotel. Třeba speciální práci. „Památná věta mého klienta: Já budu pracovat, ale nepůjdu měsíčně pod 40 000 korun, mám přece maturitu!“ Tady je samozřejmě zakopaný pes ve výchově. On vychovává své rodiče, ne oni jeho.

Obojživelník může využívat všech výše uvedených postupů, jak se přiživovat na vlastní rodině. Využívá kompletní domácí servis, chybí mu jen sex, a tak si domů přivede i dívku. „Matka se o něj samozřejmě stará dál.“ Po čase začne na rodičích „milého“ parazitovat i jeho dívka.

autoři: lup , Jolana Voldánová
Spustit audio

Související