Markéta Pilátová: Maduro zdědil ty nejhorší karty. Teď má šanci ukázat, že je v něm i něco lidského
Ve Venezuele už několik měsíců kolabuje státní struktura. Obyvatelé nově čelí masivním výpadkům elektrické energie a země je na pokraji humanitární katastrofy.
„V současné době je ve Venezuele 85 procent ze 30 milionů obyvatel pod hranicí chudoby, 4 z 5 nemocnic jsou zavřené a hrozí obrovská humanitární katastrofa,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí spisovatelka a publicistka Markéta Pilátová.
„Ilustruje to problémy současné Latinské Ameriky. Tyto země neprošly průmyslovou revolucí jako Evropa nebo USA, takže se v nich hodně sází na suroviny. Ve Venezuele to představuje především těžba ropy a politická situace v zemi se vždy odvíjela od houpajících se cen ropy.“
Socialismus postavený na ropě
Za vzestupem země před dvaceti lety za vlády Hugo Cháveze a jeho „socialismu pro 21. století“ stály do značné míry vysoké ceny ropy. Do klíčových pozic se tehdy dostali nekompetentní lidé spříznění s režimem. Takže když po Chávezově smrti nastoupil prezident Nicolas Maduro a ceny ropy se propadly, Venezuela se začala topit v problémech.
„Přestože je mi Nicolas Maduro velmi nesympatický svými činy i postoji a tím, že pokračuje v Chávezově politice, nechtěla bych být v jeho kůži, protože zdědil ty nejhorší možné karty. Na druhou stranu teď má velkou šanci ukázat, že je v něm i něco demokratického – lidského – a odstoupit bez nějakého krveprolití.“
Armáda je drogová mafie
Moc Nicolase Madura se stále opírá o armádu. „Hugo Chávez proměnil armádu a ozbrojené složky ve velmi svéráznou formu mafie. Svým generálům a vojevůdcům poskytl velký přístup na trh s drogami a dneska jsou to mezinárodně stíhaní zločinci. Armáda ani Nicolas Maduro proto vlastně nemají příliš velký zájem na tom, aby se něco změnilo,“ vysvětluje Markéta Pilátová.
Hlavní tvář opozice Juan Guaidó jim sice nabídl amnestii, jak se to při pádu vojenských diktatur v Latinské Americe děje často, ale pro armádní představitele je ztráta vlivu v zemi i tak riskantní. Amnestie ve Venezuele je totiž nezbavuje odpovědnosti za obchod s drogami v ostatních zemích.
Z bláta do louže?
Ani pokud se opozici nakonec podaří Madurův režim podporovaný armádou svrhnout, nebude mít ale Venezuela zdaleka vyhráno. Země totiž potřebuje podle Markéty Pilátové především ekonomický recept obnovy, který nebude postavený výhradně na obchodu s ropou.
Další témata rozhovoru: Jaké ekonomické zájmy má v Latinské Americe Čína? Co je typické pro latinoamerické obchodování? Co stojí za obrovskými sociálními rozdíly v zemích Latinské Ameriky? Kdo byla překladatelka Pavla Lidmilová?
Související
-
Markéta Pilátová: Brazílie je po prezidentských volbách rozdělená. Připomíná to časy komunismu
Jak chce problémy největší latinskoamerické země řešit nový brazilský prezident? A proč se mu přezdívá tropický Trump?
-
Markéta Pilátová: Rozčarování z demokracie, prebendy...
Země prošly podobným demokratickým procesem, jakým jsme před 28 lety prošli i my. Dnes jsou v ekonomické i morální krizi, na prahu bankrotu a bez vize.
-
Přepis: Jak to vidí Markéta Pilátová - 14. března 2019
Hostem byla spisovatelka a publicistka Markéta Pilátová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.