Markéta Pilátová: Rozčarování z demokracie, prebendy příznivcům, korumpovaní prezidenti. Realita současné Latinské Ameriky

22. březen 2018
Brazilští exprezidenti Dilma Rousseffová a Luiz Inácio Lula da Silva

Země prošly podobným demokratickým procesem, jakým jsme před 28 lety prošli i my. Dnes jsou v ekonomické i morální krizi, na prahu bankrotu a bez vize.

„Obyvatelé Latinské Ameriky opravdu chtěli před 20 lety žít v demokracii. Dnes jsou hodně rozčarováni z vládnutí nejrůznějších středolevých kabinetů,“ říká publicistka a spisovatelka Markéta Pilátová, která žije několik let Latinské Americe. Připomíná, že ve Venezuele, Argentině nebo Brazílii vznikla obrovská sociální nerovnost, nepředstavitelná korupce a dolary se tam jen rozhazují. Lidé jsou hodně naštvaní.

„Místo toho, aby peníze získané ze svých komodit v dobrých časech investovali do rozvoje státu nebo do nových technologií, rozdávali prebendy svým věrným voličům. Zapomněli měnit legislativu, myslet na budoucnost. Jediné, co vytvořili, jsou sporné sociální programy.“

Do důchodu už v 50

Brazílie pořád doplácí na neexistující důchodovou reformu, která je podle Pilátové ale nezbytná. Jak a kdy se stanete seniorem je napsáno přímo v ústavě, ale současné strany nemají politickou sílu na změnu. Brazilci přitom platí největší daně na světě, stát jim za to nedává, kromě důchodů, opravdu téměř nic.

„Jedinou jistotou tak mají ve velmi slušných důchodech. Muži odcházejí z práce v 55 letech, některé ženy už v 50. Renta pak představuje až 70 % původního platu. Je to obrovský luxus, na který ale Brazílie nemá.“ Prezident Michel Temer přitom už i zahraničním investorům slíbil reformu, ze které zase sešlo. „Udělat se to musí, ale nikdo z politiků k tomu nemá ani odvahu.“

Kandidují odsouzení

Obrovský problém je pak korupce. „Vychází už z parlamentu, kde je násobně větší počet politických stran a straniček, než v ČR. Všechny dohody vznikají složitě, a tak se vzájemně uplácejí už samotní poslanci.“ Bývalý prezident Lula da Silva, který pro korupci dostal 12 let za mřížemi, dokonce klidně znovu kandiduje na post prezidenta.

Podobně je na tom i Dilma Rousseffová (prezidentka v letech 2011–2016) nebo současná hlava státu Michel Temer. „Nezbývá z nich nikdo, kdo by nebyl obviněný, nebo odsouzený, za uplácení nebo braní úplatků. To je brazilská realita.“ Kdyby Lula znovu vyhrál, zřejmě by zas dělal totéž, jako když šéfoval středolevé vládě v letech 2003–2011.

Zkorumpovaní prezidenti

Prezident je v Brazílii zároveň předsedou vlády a jeho kabinet tehdy dělal podobné kroky, jako Hugo Chávez ve Venezuele, dřív jedné z nejbohatších latinskoamerických zemí. „Charismatický vůdce je přivedl k bankrotu. Víceméně stejný osud pak Lula připravil i své zemi.“

Brazilský prezident Michel Temer

Jediné, co tam ale opravdu funguje, jsou podle Pilátové investigativní novináři. Právě oni odhalují korupci, a to nejen v politice. „Brazilská žurnalistika je světová špička, ale být investigativcem je životu nebezpečné. Taková drogová mafie se s nimi rozhodně nijak nepáře.“