Markéta Pilátová: Fidel Castro si svou moc zajistil tím, že se jí vzdal

Fidel Castro

Jak se Latinská Amerika vyrovnává se ztrátou svého vůdce Fidela Castra? Kde hledat důvody konce socialistických vlád, a to nejen na Kubě?

Zdá se, že demokratickým způsobem postupně končí středolevé vlády Bolívie, Brazílie, Argentiny… Důvodů je víc, podle spisovatelky a novinářky Markéty Pilátové sem patří i smrt Fidela Castra (koncem listopadu 2016). „Byla to taková třešnička na dortu v uvozovkách.“

Vzdal se moci, stal se symbol

Castro byl pro země Latinské Ameriky takovým papežem revoluce. „Byl velmi inteligentní a předvídavý vůdce, který se nepovažoval za nesmrtelného. Svou moc si zajistil už tím, že se jí před časem vzdal ve prospěch svého bratra Raúla a vojenské vlády. Přitom zůstal symbolem,“ říká Pilátová.

Většina Kubánců ho tak skoro uctívala. „Strategie Castra-diktátora byla opravdu geniální. K lidu totiž téměř každý den promlouval, vysvětloval a vždy věděl vše o všem. A když se něco nepovedlo, vždy za to mohly Spojené státy, úhlavní nepřítel. Symboliku boje Davida a Goliáše používal celých 50 let.“

Donald Trump vs. Raúl Castro

S jeho odchodem na věčnost má prý kubánská vláda už dnes potíže. Raúl totiž není ani zdaleka tak charismatický jako Fidel. Prý mu ale teď „může hrát do karet“ avizovaný chladnější postoj USA v čele s Donaldem Trumpem.

„Pokud totiž zvrátí dosavadní ´Obamovský´ přátelský postoj ke Kubáncům, tak se Raúlovi taky vrátí nepřítel, který může za všechny neúspěchy.“ Latinská Amerika a její středolevé vlády ale nestály jen na Castrovi.

Ekonomika stojí na komoditách

Lidé se mají hůř, protože stagnuje ekonomika postavená na cenách komodit (ropa, sója, plyn, obilí nebo zinek). Obvykle pak platí: když jsou peníze, daří se i liberálně-sociálním vládám a programům, které se snaží vtáhnout nejchudší mezi střední třídu.

Barrack Obama a Raúl Castro na historickém setkání v Havaně

„Když zdroje vyschnou, tento druh vlád odchází. Latinoameričané už ale zakusili, sice poměrně krátkou a křehkou, ale pořád demokracii. Mají svobodu slova a v médiích se o současném růstu obrovské korupce dozvědí. Pokud dojde k předání moci, jde to demokratickou cestou.“

Blýská se na nové časy?

Klidně a bez emocí se tak změnila vláda třeba v Brazílii těsně před začátkem olympiády. „Bylo to na demokratickou jedničku s hvězdičkou,“ komentuje Pilátová. Špatnou známku by od ní ale dostal bolivijský prezident Evo Morales, který chce vládnout dál i přes neúspěšné referendum.