Mandarinku každý den, panenku hned zítra. Blahobyt nám paradoxně sebral vnitřní klid, vysvětluje mentální kouč
Klidné svátky si přeje každý. Dny volna ale mají často k pohodě na míle daleko a u nejednoho štědrovečerního stolu atmosféra skřípe. Proč tomu tak je? Jak se svátečně naladit a jak si udržet vnitřní klid a pohodu? Hlavní je začít u sebe.
„Vnímání Štědrého dne se strašně změnilo. Už to není jako před 50 lety,“ odpovídá mentální kouč a mentor Marian Jelínek.
„Tehdy byl Štědrý den v mnoha aspektech výjimečný. Mandarinky, banány, cukroví byly vzácné. Potěšujících prvků nebylo tolik a člověk se na ně mohl celý rok těšit. Teď je ale bohužel jiná doba.“
Zůstal stres
Výjimečnost Vánoc z pohledu potěšujících prvků se vytratila. „Lidé si stěžují, že zůstal jenom stres a honba za věcmi. Platí ale tady více než kde jinde, že jaké si to uděláte, takové to máte.“
Čtěte také
Nutné je podle odnorníka začít u sebe a hledat potěšující prvky uvnitř sebe. „Říká se tomu vánoční usebrání, rozjímání. Bohužel na to lidé mají čas, až když si sednou vyčerpaní ke svátečnímu stolu.“
Může za to paradoxně právě blahobyt. Tradice, po kterých lidé touží, blahobyt bourá, protože je bezbřehý a bezlimitní. „Vnitřní klid si nedokážeme užít, protože se nám vytratil smysl a obsah tradic. Všechny potěšující prvky jsou pro nás všední, normální a automatické. Vytratila se základní potěšující emoce, jako je těšení se na něco.“
Může za to blahobyt
Orientovat se v blahobytu je nicméně strašně těžké. Závisí to totiž na tom, do jaké míry člověk zná sám sebe. „Pořád se soustředíme na explicitní prvky našeho života, ale neznáme sami sebe. A to je důvod, proč přibývá lidí na antidepresivech, proč populace tloustne. Neumíme si v době blahobytu aktivně vybírat. Říká se tomu existenciální vakuum.“
Čtěte také
Přesto v tom lze hledat i pozitiva. „Vnitřní svoboda je přece nádherná. Sami se můžeme rozhodnout, jakým způsobem budeme žít, kolik jazyků se naučíme. Dříve nás limitovali vnější prvky. Dnes se můžeme limitovat jen my sami.“
A lze to samozřejmě aplikovat i na dobu vánočních svátků. „Pokud si to chce člověk užít, musí k tomu aktivně přispět. Vytvořit atmosféru, podmínky. Emoce totiž nevznikají na pokyn, ale na bázi podmínek. A v tom máme neskutečnou svobodu,“ uzavírá kouč.
Související
-
Radkin Honzák: Proč čím dál víc lidí nemá rádo Vánoce
„Všichni o Vánocích blbneme,“ upozorňuje psychiatr. Připomíná, že čas Vánoc byl vždy svázaný se stresem, dokonce s biologickými kořeny. A teď navíc se k němu přidal stres.
-
Jak prožít Vánoce bez svých blízkých? Pomůžou moderní technologie?
Letošní rok lidi na jednu stranu sbližuje, a zároveň rozděluje. Ve velkém to pocítí o Vánocích. Jak v tomto období nepropadat beznaději? Poradí kouč Marian Jelínek.
-
Václav Malý: Co symbolizuje adventní věnec pro nekřesťany? Jde jen o byznys?
Adventní věnec dnes často zapalují i lidé, kteří se nehlásí ke křesťanství. Každou adventní neděli rozsvítí další svíci. Proč? Zamýšlí se světící biskup pražský.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
