Radkin Honzák: Proč čím dál víc lidí nemá rádo Vánoce

Proč čím dál víc lidí nemá rádo Vánoce? „Protože se ten prapůvodní rituál, který nás měl připravovat do slavnostní pohody a zrození nového času, změnil v konzumní hon,“ říká psychiatr Radkin Honzák. „Dnes je to nucená sešlost, která se už leckde nedodržuje, protože si řekli, že už to není potřeba.“

V čase Vánoc staví příroda všechny biologické tvory do situace značného stresu. „Zkracuje se slunečný den, přibývá chladu a zimy. To je velice nepříznivý moment pro život. Ve všech mytologiích na severní polokouli umírá sluneční bůh, v Řecku zachází do podsvětí, aby se znovu potom narodil.“

Vánoční stres je daný biologicky

Radkina Honzáka zpovídal Zbigniew J. Czendlik|foto: Adam Kebrt

„Nás jako biologické tvory to počasí žene do houfu. Protože to počasí je stresor. Ten stres je primárně biologický. A teď jde o to, že houf po čase zvlčil. Než přišel Ježíšek, byl tady Dažbog, který umíral v noci na 25. prosince. To otvíralo možnosti všem duchům, kteří opouštěli podsvětí a vylézali na zem.“

„Mladí muži, aby je duchové nepoznali, se oblékali do ženských šatů a hlídali sídliště. Na lednové kalendy pak za to dostávali. Tak vzniklo slovo koleda. To nebylo za zpívání různých hitů, ale za skutečně nebezpečnou službu,“ vysvětluje Honzák

O Vánocích se ze stresu houfujeme

„Ten stres sám o sobě prostě žene lidi do houfu. A lidi, co se do toho houfu nedostali, jsou na tom podstatně hůř. Ty pak chodí ke mně a hroutí se,“ popisuje psychiatr. „Existuje tady stresor biologický a psychosociální. Lidi ritualizovali celou řadu těch věcí, aby si od toho biologického stresu ulevili.“

Třeba tzv. Lucky 13. prosince. „To byla v podstatě hygienická policie. Chodily a říkaly: Jdu, jdu, jdu, noci upiju! A když našly někde rozdělanou práci, tak to rozmlátily. Když našly přízi, tak ji potrhaly, kolovrat rozšlapaly. Toho 13. už mělo být naklizeno a hotovo. Lidi se měli připravovat na vánoční svátky a ne blbnout jako teď.“