Radkin Honzák: Proč čím dál víc lidí nemá rádo Vánoce
„Všichni o Vánocích blbneme,“ upozorňuje známý psychiatr. Připomíná, že čas Vánoc byl vždy svázaný se stresem, dokonce s biologickými kořeny. A teď navíc se k němu přidal stres z konzumního honu a toho, s kým budu svátky trávit.
Proč čím dál víc lidí nemá rádo Vánoce? „Protože se ten prapůvodní rituál, který nás měl připravovat do slavnostní pohody a zrození nového času, změnil v konzumní hon,“ říká psychiatr Radkin Honzák. „Dnes je to nucená sešlost, která se už leckde nedodržuje, protože si řekli, že už to není potřeba.“
V čase Vánoc staví příroda všechny biologické tvory do situace značného stresu. „Zkracuje se slunečný den, přibývá chladu a zimy. To je velice nepříznivý moment pro život. Ve všech mytologiích na severní polokouli umírá sluneční bůh, v Řecku zachází do podsvětí, aby se znovu potom narodil.“
Vánoční stres je daný biologicky
„Nás jako biologické tvory to počasí žene do houfu. Protože to počasí je stresor. Ten stres je primárně biologický. A teď jde o to, že houf po čase zvlčil. Než přišel Ježíšek, byl tady Dažbog, který umíral v noci na 25. prosince. To otvíralo možnosti všem duchům, kteří opouštěli podsvětí a vylézali na zem.“
„Mladí muži, aby je duchové nepoznali, se oblékali do ženských šatů a hlídali sídliště. Na lednové kalendy pak za to dostávali. Tak vzniklo slovo koleda. To nebylo za zpívání různých hitů, ale za skutečně nebezpečnou službu,“ vysvětluje Honzák
O Vánocích se ze stresu houfujeme
„Ten stres sám o sobě prostě žene lidi do houfu. A lidi, co se do toho houfu nedostali, jsou na tom podstatně hůř. Ty pak chodí ke mně a hroutí se,“ popisuje psychiatr. „Existuje tady stresor biologický a psychosociální. Lidi ritualizovali celou řadu těch věcí, aby si od toho biologického stresu ulevili.“
Třeba tzv. Lucky 13. prosince. „To byla v podstatě hygienická policie. Chodily a říkaly: Jdu, jdu, jdu, noci upiju! A když našly někde rozdělanou práci, tak to rozmlátily. Když našly přízi, tak ji potrhaly, kolovrat rozšlapaly. Toho 13. už mělo být naklizeno a hotovo. Lidi se měli připravovat na vánoční svátky a ne blbnout jako teď.“
Související
-
Radkin Honzák: Když stůně tělo, stůně něco i na duši
Patří mezi nejznámější a nejzkušenější psychiatry u nás. Za 55 let v medicíně zjistil o pacientech mnoho. Výsledek jeho bádání je jednoduchý: Duše a tělo spolu souvisí.
-
Radkin Honzák: Dnes není tendence dosahovat spravedlnosti, ale ohýbat pravidla
Žijeme v postfaktické době, jak se často tvrdí? Co to vlastně znamená? A jakou výzvu má před sebou Česká republika v novém roce?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.