Politoložka Dvořáková: Hymna jenom pro někoho? Nová verze státní skladby dál prohlubuje na Slovensku příkopy
Slováci dostali na Nový rok novou verzi státní hymny. Nové aranžmá je pompéznější, tempo pomalejší, v posledních taktech zazní i fujara. Problém ale není ani tak nové provedení, jako spíše slova autora úpravy dirigenta Oskara Rózsy, který prohlásil, že tato hymna není pro všechny. Kdy a kvůli čemu měnit hymnu? Politoložka Vladimíra Dvořáková v audiozáznamu ještě okomentuje cestu premiéra Roberta Fica do Moskvy a přiblíží loučení s exprezidentem USA Jimmy Carterem.
Novou verzi státní hymny, kterou nahrála slovenská filharmonie, si objednalo ministerstvo kultury pod vedením Martiny Šimkovičové ze Slovenské národní strany. Skladbu, která má nyní instrumentální úvod a končí tóny fujary, však od začátku provázejí kontroverze. Trnem v oku je nejenom vysoký honorář pro autora úpravy, dirigenta a hudebníka Oskara Rózsu, ale i jeho slova na adresu kritiků, že tato hymna není pro ně.
Identifikace národa
„Přiznám se, že i ve mně jako v rozeném Čechoslovákovi, který znal obě části československé hymny, vyvolává nová verze rozpaky. Pomalé tempo je nezvyklé. Ještě nezvyklejší je ale říci, že hymna není pro všechny Slováky,“ říká s údivem v pořadu Jak to vidí... ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková.
Čtěte také
I hymna samozřejmě podle ní může procházet určitou modernizací, což byl ostatně i argument Rózsy pro změnu, kterému původní verze zněla příliš jako dechovka. Určovat však, komu národní skladba patří, a pro koho není, je jen těžko představitelné. Přesto se to na Slovensku nyní děje.
„I česká hymna prošla změnou a není uváděna tak, jak se původně předváděla ve Fidlovačce. Podstatné je, že národ by se měl s hymnou identifikovat. Nastavení, že je jen pro některé Slováky, a pro jiné není, je tedy přinejmenším zvláštní a kritika je oprávněná. Z hudebního hlediska jde jistě o monumentální dílo, které ale působí i navzdory roztomilé fujaře odcizeně.“
Netransparentní jako resort kultury
Celá záležitost tak podle politoložky odpovídá celkové situaci ministerstva kultury a fungování a obsazování kulturních institucí na Slovensku, kdy dochází k velmi netransparentním proměnám. A bohužel i nová verze slovenské hymny vznikla netransparentně bez jakékoli veřejné diskuse.
„Jakýkoli zásah do státní hymny vždycky vyvolává napětí. U nové verze ale vadí i menší srozumitelnost slovům. Lidé samozřejmě tuší, co tam má být, ale nesrozumitelnost je sama o sobě problém, což nahrává diskusím o tom, jestli to byla sabotáž nebo jestli je to tím, jak je to vlastně celé ve slovenské společnosti nastavené...,“ uzavírá Vladimíra Dvořáková.
Související
-
Tato hymna není pro vás. Nad Tatrou se opět blýská
Slovenská hymna Nad Tatrou sa blýská je v posledních dnech a týdnech tématem velkých debat, které rozdělují společnost. Ministerstvo kultury si totiž objednalo její nové aranžmá.
-
Jan Jirák: U hymny jsou důležitá slova a melodie. O břinkání velkého orchestru opravdu nestojím
Návrh Českého olympijského výboru na modernizaci a prodloužení státní hymny vyvolal bouřlivou diskusi. Asi to byl záměr, ale podle mediálního teoretika ne zrovna povedený.
-
František Škroup. Autor státní hymny složil také první českou operu
Jméno autora naší státní hymny Františka Škroupa zná snad každý Čech. Málo se ví, že Škroup složil i první českou operu a byl velmi zdatným organizátorem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
