„Maminku prý včera v kriminále zastřelili,“ stále zní v uších Jiřímu Štěpničkovi otázka jedné paní
Na otázky okolo svého těžkého dětství odpovídá: „Prostě to bylo moje dětství! Já jsem měl mámu, akorát že byla v kriminále. A jednou za čtvrt roku jsem jí navštěvoval.“
Herečka Jiřina Štěpničková se pokusila v roce 1951 emigrovat na Západ. Vzala s sebou i tehdy tříletého synka Jiřího. „Nevěděl jsem, že jdeme přes hranice. Maminka říkala, že jdeme za tatínkem do Karlových Varů a k narozeninám dostanu kolo.“
„Já si ten přechod pamatuju. Nebylo to snadný. Trvalo to několik dnů. Jednu noc mi bylo zle, a když jsem se probíral z mrákot, tak jsem při svítání viděl borovice. Myslel jsem, že už jsme ve Varech na kolonádě,“ vzpomínal herec v Blízkých setkáních.
Musel do ústavu
Jiřinu Štěpničkovou odsoudili na 10 let do vězení. Děti rodičů, které se pokusili o nelegální přechod přes hranice, šli do ústavu. Tady skončil i Jiří. „Neměli jsme vycházky. Byli jsme tam prostě zavřený. Bezvadný bylo, že tam byly děti cirkusáků a naučili mě salto.“
Další roky strávil v Karlových Varech. Vzpomíná na dobu, kdy mu bylo asi 8 let: „Zastavila mě nějaká paní se slovy: Nejsi ty synáček paní Štěpničkový? Prosím tě, maminku prej včera v kriminále zastřelili. Je to pravda? To jsou situace, na které potom nikdy nezapomeneš.“
Čím je pro něj Národní divadlo vyjímečné? Jaká byla výchova jeho maminky? Čím chtěl původně být? Jakou má veselou historku z Národního?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
