Mám drsnou slupku, ve skutečnosti jsem ale velmi citlivý člověk, svěřuje se herec Ján Jackuliak
„Postupně chci z herectví přejít na druhou stranu řeky,“ přiznává Ján Jackuliak v Blízkých setkáních s Alešem Cibulkou.
Známý herec přemýšlí o změně kariéry. „Začal jsem psát, věnovat se produkci a režii, to mě začalo bavit víc. Myslím, že je to i věkem,“ uvažuje nahlas.
Na našich prknech
„Myslím, že na české herecké scéně působím proto, že vypadám jako vousatý drsňák. Ve skutečnosti to ale vůbec není pravda a jsem velmi citlivý člověk. Mám jen takovou drsnou slupku,“ prohlašuje slovenský divadelní herec.
V rozhovoru s Alešem Cibulkou vypráví i to, jak se naučil česky. „Frázování mě naučila Jana Janěková,“ svěřil se. Díky tomu se mu daří na českých divadelních prknech.
Jak se dostal k herectví? A proč působí zrovna v Česku? Jak se na Slovensku říká Janům? Jak to zní, když Češi mluví slovensky? A co bylo nejtěžší, když se učil češtinu?
Související
-
Dnes děkuju za vyhazov ze seriálu Ulice, dušuje se herečka Tereza Bebarová
„Zpětně si říkám, že dlouhé setrvávání na místě nebylo úplně správné. Jsem rak, který nerad vylézá na světlo, ale je to potom stojatá voda,“ uvažuje v Blízkých setkáních.
-
Pohyb mám rád, na legíny nedám dopustit, popisuje nové představení herec Vladimír Polívka
Vladimír Polívka je v Dejvickém divadle šťastný. „Mám tam pořád co objevovat. Za stálé angažmá jsem moc rád,“ přiznává v Blízkých setkáních.
-
Ženy jsou krásné v každém věku, ujišťuje herec a fotograf Hynek Čermák
„Ženy se často stydí svléknout. Jsem šťastný, když zjistí, že jsou na fotkách mnohem krásnější, než předpokládaly,“ svěřuje se v Blízkých setkáních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
