Makyta Púchov: Móda ze Slovenska, kterou nosí světové hvězdy i manželky prezidentů
Slovenský výrobce dámského ošacení s kořeny v českém Prostějově vznikl za dramatických podmínek druhé světové války. Dnes jeho služeb využívají nejprestižnější světové módní značky jako Pierre Balmain, Thierry Mugler, Alexandre Vauthier nebo Lacoste. Luxusní modely pro bohatou klientelu se tu nezřídka šijí ručně.
Kořeny firmy, která dnes šije na zakázku pro nejluxusnější světové módní domy, sahají do poloviny 19. století. Spojeny jsou s moravským Prostějovem, který v dobách své největší slávy platil za největší centrum výroby konfekce v Evropě. Jako městu módy se mu přezdívalo „Malá Paříž“.
A právě v Prostějově se v 19. století začal živit krejčovinou jistý František Rolný. V roce 1862 si otevřel malou dílnu, ta se časem rozrostla a stala se první českou oděvní továrnou ve městě.
Prostějov obléká svět
Když na samém prahu 20. století František Rolný zemřel, jeho synovi Arnoštovi bylo teprve patnáct let. Rodinnou továrničku proto řídila skoro dvě desetiletí Arnoštova maminka, podnikavá paní Františka. Když skončila první světová válka, Arnošt se po studiích vrátil do Prostějova, tři roky po pádu monarchie si vybudoval vlastní výrobní závod a dal volný průchod svému nespornému podnikatelskému talentu.
Čtěte také
Ve 30. letech rozběhl mechanizovanou tovární výrobu oděvů – to už měla jeho firma širokou síť prodejen v Čechách i na Moravě – a začal vyvážet zboží do ostatních evropských zemí. Brzy nato rozšířil export i mimo Evropu. Rolného oděvy se nosily v Maroku, Egyptě, jihoamerické Paraguayi nebo v asijském Hongkongu či Indii.
Jenže to už se začala stahovat mračna dalšího válečného konfliktu. Rolného firma se dostala pod tlak hitlerovského Německa. Místo dámské a pánské konfekce se musela přeorientovat na šití vojenských uniforem. A tak se Rolný vydal hledat možnosti podnikání na Slovensko, kde byly podmínky příznivější.
Slovenská filiálka
Dne 2. dubna 1939 vznikla v Žilině První slovenská továrna oděvů Rolný. Do práce se pustila začátkem září, zatím v provizorních podmínkách v budově bývalého Melantrichu. Začínala se sto padesáti zaměstnanci. O dva roky později už bylo pracovníků dvakrát tolik a společnost měla vlastní obchodní síť a devět prodejen.
Výroba se rychle rozvíjela a bylo třeba hledat větší prostory, jenže město se k této myšlence nestavělo zrovna vstřícně. A tak Rolnému nezbylo nic jiného než hledat prostory pro nový závod jinde. Zrak mu padl na nedaleký Púchov.
Už koncem 19. století se v Púchově uvažovalo o založení továrny na výrobu sukna. Jenže majitelé pozemků, na kterých měla plánovaná továrna vyrůst, si tenkrát postavili hlavu. Když v srpnu 1940 vedení Rolného firmy poslalo do Púchova dopis, ve kterém informovalo o zájmu postavit ve městě továrnu na výrobu konfekce, zachovali se už místní představitelé rozumněji. Tehdejší okresní náčelník poslal zpět vstřícnou odpověď, a dokonce firmě nabídl pozemky zdarma.
Kde byla konkrétně továrna v Púchově postavena? Co se v ní po válce šilo? Jakou úroveň měla před revolučním rokem 1989 a co je s ní dnes?
Související
-
Tylex: Za jemnou krajkou se skrývá dramatický příběh
Strojní výroba krajek v Letovicích začala s nadsázkou téměř průmyslovou špionáží, ale i díky tomu si připsala prvenství v této výrobě na evropském kontinentu.
-
Elite: Ze skromných poměrů vyrostl punčochářský gigant
S nadsázkou by se dalo říci, že počátky punčochářského průmyslu v České republice stojí na páru upletených punčoch ve Varnsdorfu.
-
Triola: V záplavě levného ženského spodního prádla z Číny dokázala konkurovat díky velikostem
„Do práce i do školy, podprsenku z Trioly,“ hlásala reklama v socialistické televizi. Prádlo od Trioly ale mohli nosit i muži. A to už rok po zrození Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka