Lodě piráta Vikiho. Proč Česko, donedávna námořní velmoc, nemá dnes žádnou námořní loď?
Ještě docela nedávno vlastnila naše země několik desítek zaoceánských plavidel. Lodě jako Republika, Košice, Lidice, Třinec, Morava a mnohé další přinášely každoročně miliardové zisky a čeští námořníci byli obdivováni a respektováni po celém světě. Kde je jim dneska konec? Stanislav Motl pátrá v historii naší námořní plavby, vzpomíná na námořníky, kteří šířili slávu naší země po světových mořích a oceánech, a odhaluje tajemství České námořní plavby a Viktora Koženého.
Lodě plující pod naší vlajkou absolvovaly cesty okolo světa. Přepravily desítky milionů tun nejrozmanitějšího materiálu. Svého času jsme měli mezi státy, které nemají moře, největší námořní flotilu a nechali za sebou i takové země, jakými jsou například Švýcarsko či Rakousko. Co se s našimi zaoceánskými plavidly stalo?
Související
-
866. schůzka: Nejsevernější český hrob
„A ten tam zůstal provždy, pod náhrobkem z uhlí nakupeným. Povídá se, že to byl Čech, jakýsi Kříž.“
-
Jaký je původ slova „Ahoj“?
„Ahoj“ je neformální pozdrav používaný při vítání i při loučení. Nejčastěji u vodáků. Můžou za to námořníci zběhlí v latině, honáci dobytka anebo Hitler?
-
901. schůzka: Pán z Dalekých moří
Zveme vás na setkání s mužem, který se narodil jako Jindřich Blažej Vávra; ke svému jménu si však mohl přidávat urozený přídomek Herr von Fernsee.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
