Lidé konečně pochopili, že bylinky mají velkou moc a nedá se bez nich vařit, říká foodblogerka Dagmar Heřtová
Dagmar Heřtová žije střídavě v Praze a Anglii. „U jídla je pro mě nejdůležitější chuť. Můžete mít nádherně naaranžované pokrmy, které chutnají nic moc, a pak jdete do restaurace, která je průměrná, ale chuť jídla je naprosto perfektní,“ říká v Blízkých setkáních. V rozhovoru s Terezou Kostkovou také prozradí, jak se Anglie stala jejím druhým domovem, jakou roli hrají v gastronomii bylinky a také se podělí o fascinující příběh rebarbory.
„Pokud jídlo nechutná dobře, chyba je vždycky u kuchaře. Kuchař musí být natolik kvalifikovaný a mít tolik zkušeností, že ví, jak má pokrm chutnat. A pokud je to opravdu profesionál, dodrží postup a má kvalitní suroviny, vždycky z toho nakonec vzejde dobrý pokrm.“
Fascinující příběh rebarbory
Podle známé foodblogerky by doma určitě neměly chybět citrony, parmezán, dobré bílé víno nebo šampaňské. „Já osobně ujíždím na rebarboře zimní. Poprvé jsem ji objevila v Anglii. Krásně vypadá, je karmínově růžová, navíc křehčí, sladší.“
„Ona má úžasnou historii. V době války totiž zachránila celou Británii, protože obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, je velmi výživná. Získala také velkou podporu vlády, která regulovala její cenu, protože chtěla, aby lidé měli dostatek vitamínů. Je to zkrátka takový zázrak.“
Recept na Crumble: Rebarboru nakrájíte na kousky, dáte ji do zapékací misky, můžete podlít vodou, přidáte koření – badyán, skořici, citronovou kúru, a trochu zapečete, aby se uvolnily chutě. Na malinko zapečenou rebarboru pak dáte žmolenku a pečete do zlatova asi 30 minut na 180 stupňů. Podává se jako teplý dezert s jogurtem, zakysanou smetanou nebo se zmrzlinou. Výborně chutná i za studena.
Revoluce v gastronomii
Dagmar Heřtová je také milovnicí bylinek a autorkou knihy Bylinky na mém stole. „V dnešní době mají bylinky v Čechách stejné postavení jako v Británii. Ale Británie byla v předstihu, protože gastronomicky byla v předstihu. Já jsem tam přijela v roce 2000, takže jsem viděla celou tu revoluci – jak se změnily restaurace a jídlo. A bylinky byly této změny nedílnou součástí.“
„Všichni pochopili, že bylinky mají určitou moc, že mají úžasné chutě a nedá se bez nich vařit. Naše babičky s bylinkami vařily úplně běžně a my se k nim teď vrátili a přidali ještě nějaké exotičtější, třeba bazalku, tyminány, oregano a další.“
„Nutno také říct, že je rozdíl mezi sušenou a čerstvě utrženou bylinkou. Já preferuji čerstvé, ale jsou i takové, které mi lépe chutnají, když jsou sušené. To se týká majoránky a oregana,“ dodává Dagmar Heřtová v Blízkých setkáních.
Jaká je její nejoblíbenější surovina? V čem tkví kouzlo rebarbory zimní? Jakou roli hrají v gastronomii bylinky? Jaké kuchyřky si nejvíce cení?
Související
-
Umět udělat makronky je výzva. Lidi fascinuje jejich výroba, říká food bloggerka Míša Landová
„Porotcování v soutěži Peče celá země pro mě byla úplně nová zkušenost. Bála jsem se rozhodování, protože s každým dílem je to čím dál těžší,“ přiznává food bloggerka.
-
Kuchyni si vozí za autem. „Vaření na ohni není náročnější,“ soudí kuchař Michal Hugo Hromas
Oheň a dým jsou pro něj podstatné. Proto o nich napsal knihu. „Oheň je nástroj, se kterým pracuju často. A lidi jsou ohněm fascinovaní,“ uvádí.
-
Na svého dvouletého syna jsem pyšný. Jednou z něj bude kuchař, tvrdí šéfkuchař Ondřej Slanina
Má dva syny a mladší Honzík s ním vaří už teď. „Mám z toho obrovskou radost,“ přiznává host Terezy Kostkové v Blízkých setkáních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
