Libor Grubhoffer: Mnozí původci nemocí mají schopnost měnit svůj kabát. Vývoj vakcín je tak velmi obtížný
Problematika vývoje vakcín zaujala kvůli současné pandemii koronaviru širokou veřejnost. Zatímco ale proti onemocnění covid-19 se již očkuje, řada nemocí stále snažení vědců urputně odolává.
Čtěte také
Ve světě vědy a výzkumu není onemocnění covid-19 zdaleka jedinou výzvou. V současné době neexistuje například účinná vakcína proti lymské borelióze, na rozdíl od klíšťové encefalitidy. Neúspěšný byl zatím výzkum i v případě malárie nebo HIV.
„I když lymskou boreliózu i klíšťovou encefalitidu přenášejí klíšťata, vakcína proti lymské borelióze klade obrovský odpor už po několik desetiletí. Není to ale nic ojedinělého. Mezi původci infekčních nákaz máme několik takových příkladů, kde vývoj vakcíny velice odolává lidskému snažení,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... profesor molekulární buněčné biologie a genetiky Libor Grubhoffer.
Schopnost měnit kabát
Důvodem opakovaných nezdarů ve vývoji účinné očkovací látky je velmi často velká proměnlivost původců onemocnění a jejich schopnost „měnit svůj kabát“. „To způsobuje, že imunitní systém hostitele je zmaten.“
Čtěte také
„A právě zrádné bakterie z rodu Borrelia jsou nadány velkou schopností ošálit imunitní systém člověka. Zatím jsme proto nebyli schopni najít žádný společný jmenovatel, který by vyprovokoval tvorbu protilátek a buněčných faktorů imunity natolik komplexně, aby pokryl druhovou pestrost borelií, které způsobují lymskou boreliózu,“ říká host Dvojky.
Libor Grubhoffer uvádí, že v současné době je známo 22 druhů bakterií způsobujících lymskou boreliózu. „Čtyři z nich již byly usvědčeny a chyceny za pačesy, ale ty ostatní jsou velmi podezřelé.“
Naděje nikdy neumírá
Naštěstí se vždy čas od času objeví naděje na posun ve vývoji vakcíny, jako tomu bylo například před půl rokem v případě lymské boreliózy. Parazitologové z Biologického centra Akademie věd tehdy velmi úspěšně otestovali očkovací látku, kterou vyvinul přední americký farmaceutický koncern Sanofi.
„Výsledek byl úžasný, až jsme tomu nechtěli věřit. Kolegové zaznamenali stoprocentní účinnost zkoumané látky proti nejrozšířenějšímu druhu u nás, druhu Borrelia afzelii. Stoprocentní účinnost ale měla látka i na druhé straně oceánu proti americkým druhům borelií. Nabyli jsme proto znovu velkého optimismu, že tentokrát by se to mohlo skutečně podařit,“ uzavírá virolog.
Další témata rozhovoru: geneticky upravené pivo; inspirace jídelníčkem goril; britská mutace koronaviru; účinnost očkovací látky proti onemocnění covid-19.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Libor Grubhoffer – 22. ledna 2021
Hostem byl ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky Libor Grubhoffer.
-
Libor Grubhoffer: Vakcína proti koronaviru bude stejný historický moment jako let člověka na Měsíc
Svět s napětím sleduje boj o novou vakcínu proti koronaviru. Rychlost, s jakou je vyvíjena, budí emoce. Příčinou však není touha po prvenství, ale vyspělost biotechnologií.
-
Češi podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě. Nikde nejste v bezpečí, varuje lékařka
Česká republika je v evropském žebříčku dlouhodobě na prvních místech ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou. Klíšťata u nás mají ideální podmínky pro život.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.