Jan Pačes: Drobné příznaky po očkování jsou žádoucí. Je to známka toho, že vakcína funguje

Vakcína proti koronaviru byla vyvinuta v rekordně krátkém čase. Výzkumy mimo jiné ukazují, že je úspěšná ze 70 až 95 %, záleží na typu vakcíny. Otázkou stále zůstává, jak dlouho po očkování bude lidské tělo vůči viru imunní. Otázkou také může být to, zda se nějak liší imunita těch, kteří nemoc prodělali, a těch, kteří se nechali preventivně očkovat.

„Jak je to s protilátkami v delší perspektivě zatím nevíme, protože očkování je úplně nové. Časovou škálu jsme zatím nemohli naměřit. V klinické fázi testování se ale ukázalo, že po 119 dnech měli očkovaní lidé imunitní odpověď větší než lidé, kteří tou dobou onemocněli,“ říká v pořadu Jak to vidí... molekulární genetik Jan Pačes.

Zbraň proti nemoci

Účinnost vakcíny proti covid-19 je až 95 %. Délka imunity se zatím odhaduje na jeden rok|foto:Pixabay

Tuší tedy alespoň veřejnost, jak dlouho může preventivní očkování fungovat?

„Když je imunitní reakce silná, většinou to u mnoha jiných chorob znamená, že si to tělo bude pamatovat dlouho. Existují ale koronaviry, u kterých je imunita krátká, jako v případě rýmy. A objevují se i případy, kdy je někdo infikován podruhé. Účinnost vakcín proti covid-19 je ale velmi dobrá. Což by mohla být indicie, že i imunita by mohla vydržet dlouho, tedy alespoň rok.“

Přestože mnozí považují očkování za rozumnou věc, objevují se i různé dezinformace o jeho škodlivosti. „Vakcína je bezpochyby fascinující objev. Díky ní dokážeme náš imunitní systém připravit na nemoc, aby nám příliš neublížila. Mírné vedlejší účinky jsou žádoucí. Pokud má člověk po očkování teplotu, je to známka toho, že byl imunitní systém vybuzen a že se učí proti viru bojovat.“

Virus nečíhá na ulici

Jan Pačes potvrzuje pravidlo, že čím je vyšší proočkovanost společnosti, tím je vyšší kolektivní imunita. Co by ale bylo potřeba udělat pro plošné vymýcení viru?

Čtěte také

Libor Grubhoffer: Vakcína proti koronaviru bude stejný historický moment jako přistání člověka na Měsíci

„Iluzorní představa to vůbec není. U SARS a MERS se to podařilo. Stačilo by, aby se v dané oblasti nikdo s nikým minimálně 14 dnů nesetkal. Virus totiž nikde nečíhá, nežije. Virus vyrábí infikovaný člověk. Když ho přestaneme šířit, zmizí.“

Největším problémem u koronaviru ale je, že člověk je infekční dlouho předtím, než má příznaky. Druhá komplikace je v tom, že existuje velké množství tzv. superpřenašečů, tedy jedinců, kteří nakazí velké množství lidí. „Z epidemiologického hlediska se proti tomu velmi těžko bojuje.“

Koronavirus s námi zůstane

Pravděpodobnější scénář tedy je, že nový koronavirus se bude periodicky vracet. „Platí, že většinou se viry vracejí v mírnější formě. Druhá možnost, že virus zmutuje, ale není z biologického hlediska vyloučena,“ vysvětluje host Dvojky.

„Pro nový typ koronaviru jsme bohužel připravili velmi dobrou živnou půdu. Žije nás velmi mnoho na malém prostoru a cestujeme. Je tedy velmi pravděpodobné, že tu koronavirus s námi už zůstane, stejně jako chřipka. Vakcinace je tedy rozumná věc,“ uzavírá Jan Pačes.

Další témata rozhovoru: srovnání koronaviru se španělskou chřipkou; co víme o ruských vakcínách; bude se koronavirus každý rok vracet?; očkování a pití alkoholu; virová paleontologie.