Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 11. prosince 2020

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je vědec z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a také pedagog na Vysoké škole chemicko-technologické Jan Pačes, dobrý den.

Jan PAČES, vědec
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Bude se nový koronavirus každý rok vracet, jak dlouho může vydržet imunita očkovaných co by mohlo přesvědčit většinu populace, aby se nechala očkovat. Snese v nějakém ohledu současná pandemie srovnání se španělskou chřipkou, to jsou některé z otázek, na které budeme hledat odpovědi, příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Liší se nějak imunita lidí, kteří prodělali onemocnění a těch, kteří se nechají preventivně očkovat proti covidu 19?

Jan PAČES, vědec
Tak imunita přímo ne, ale právě včera nebo předevčírem vyšel velmi zajímavý článek, který ukazuje, jak je to s těmi protilátkami v delší perspektivě. My zatím vlastně tohle nevíme, protože to očkování je úplně nové, takže tu časovou škálu jsme zatím nemohli naměřit, ale ty úplně první, ta první vakcína, která byla administrována právě ještě v té zkouškové, v té zkouškové fázi, v té první fázi klinické, tak tam se ukázalo, že po 119 dnech ti lidé, kteří byli očkováni, mají tu, ten, tu imunitní odpověď, to množství protilátek v krvi větší než lidé, kteří tou dobou onemocněli.

Vladimír KROC, moderátor
A tuší tedy odborná veřejnost, jak dlouho může vydržet imunita přitom preventivní očkování proti novému koronaviru?

Jan PAČES, vědec
Tak tahle ta informace chodí v takových vlnách a vždycky, když objevíme něco nového nebo se tak se to třeba upravuje, takže původně díky tomu, že ti lidé, kteří mají těžký průběh, tak vlastně mají velmi silnou imunitní reakci, tak když je silná imunitní reakce, tak obecně to znamená většinou u mnoha jiných chorob, že to, to, to tělo na to, když to přežije, zareaguje dobře a pamatuje si to dlouho. Pak se ukázalo, že u těch koronavirů jiných, které tady u nás kolují, ta imunita je naopak poměrně krátká a tu rýmu dostáváte každý rok a žádnou imunitu si proti tomu nevypěstujeme, takže pak jsme zase byli skeptičtí a objevují se i případy, kdy je někdo infikován po druhé, nevíme zatím, kolik jich je, jestli to je, jsou spíš výjimky, nebo jestli to bude běžné, no a proti tomu ta, pak zase přišly ty vakcíny a z těch prvních testů to vypadá velmi dobře, protože když ty testy mají účinnost třeba přes 90 %, tak opět znamená to, že imunitní aparát reaguje velmi dobře, a to by bylo známkou toho nebo dobrá indicie k tomu, že to vydrží také dlouho.

Vladimír KROC, moderátor
Co to znamená dlouho?

Jan PAČES, vědec
No, dlouho, že to bude aspoň rok.

Vladimír KROC, moderátor
Platí tedy, že čím větší proočkovanost společnosti, je tím vyšší takzvaná kolektivní imunita?

Jan PAČES, vědec
Ano, když budeme všichni očkovaní, tak tady ten virus nebude.

Vladimír KROC, moderátor
Čistě teoreticky, kdyby se nechalo očkovat 100 % populace, tak by tedy, jak říkáte covid-19 úplně zmizel?

Jan PAČES, vědec
Je to možné no, nebo by se vyskytoval v tak nepatrné dávce, že by onemocnělo tak málo lidi, že by nebyl problém pro zdravotní a hygienický systém je izolovat.

Vladimír KROC, moderátor
A o co by tedy bylo potřeba udělat pro plošné vymýcení viru, já vím, že je to iluzorní?

Jan PAČES, vědec
No, iluzorní to možná na začátku nebylo, protože třeba u SARSu 1 nebo u Mersu se nám to vlastně podařilo ho vymýtit. To, že tak, a to nejjednodušší co je, no v dané oblasti, kde bychom chtěli, aby ten virus nebyl, se prostě nikdo nesmí s nikým 14 dnů potkat nebo 3 týdny nebo možná měsíc, ale to je do diskuze, ale tím bysme se ho zbavili, protože ten virus nikde dlouho nežije, ten virus ani nežije. Vyrábí ho ten člověk, který je infikovaný. Nikde nečíhá, že by ležel na ulici a po roce byste ho mohli chytit, takže když přestaneme šířit, tak on vlastně tím zmizí.

Vladimír KROC, moderátor
V čem je tento nový koronavirus jiný oproti třeba Sarsu, který jste zmínil, jde o to, že se vlastně objevují ti bezpříznakoví přenašeči, že se, se hůř dají vlastně ty lidé najít, je to tak, ti nakažení?

Jan PAČES, vědec
To je, jedna z příčin je právě to, že infekce, ta infekčnost toho daného člověka je již předtím, než má příznaky, ale to není jediná věc, druhá věc, která to činí pro zdravotnický systém tak komplikované, je to, že máme velké množství těch takzvaných super sprejerů, jedinců, který nakazí hodně lidí a to se u různých chorob liší, my pořád slyšíme v rádiu nebo v televizi o tom v novinách, o tom číslu R, tom reprodukčním číslu, kolik 1 člověk nakazí dalších v průměru.

Vladimír KROC, moderátor
Teď je něco přes 1 tuším aktuálně.

Jan PAČES, vědec
Každá nemoc má svoje charakteristické číslo, je to také dané hustotu populace a nebudeme zabíhat do detailů, nicméně to, co je důležité je, že některé nemoci mají tohle to číslo, když je třeba 1, tak to znamená, že opravdu každý nakazí jednoho dalšího, kdežto u toho koronaviru tam je ten disperzní faktor to, kolik nakazí průměrný člověk je jedna věc, ale většina lidí nenakazí nikoho /souzvuk zvuků/, ale sem tam nakazí někdo hodně, a to jsou pak ty iventy, kdy se to najednou rozšíří do té populace, a to se hrozně těžko z epidemiologického hledisko dohledává a brání proti tomu.

Vladimír KROC, moderátor
Čili pravděpodobnější je, že ten nový koronavirus se bude asi periodicky vracet?

Jan PAČES, vědec
Zůstane s námi ano jako chřipka.

Vladimír KROC, moderátor
A může se tedy vracet i ve zmutovaných verzích, čili jako méně škodlivý anebo i ničivější?

Jan PAČES, vědec
Tak biologicky je možné obojí, ve většině případů to dopadne tak, že se vrací mírnější, protože proti těm přísnějším variantám více bojujeme a těm třeba nedovolíme to rozmnožení, takže si časem vyšlechtíme mírnější variantu, ale ta druhá možnost není vyloučená.

Vladimír KROC, moderátor
Ostatně vy vlastně se ve svém oboru věnujete, jak to teď laicky vysvětlit, jakési virové paleontologii?

Jan PAČES, vědec
Ano, protože tahle ta, tahle ta situace, kdy nějaký nový patogen, parazit, přeskočí mezi druhy, to je, se v té biologii běžně děje nebo běžně, není to tak úplně běžné, ale děje se to často a většinou dobývá biologicky poměrně významný fenomén, no a viry, když takhle přeskočí, tak mohou zanechat stopy po tomhle tom přeskoku a tohle to je to, po čem my pátráme v DNA různých organismů třeba člověka a detekujeme tam, když došlo k takovému přeskoku nového viru, já se třeba nezabývám přímo koronaviry, ty takové stopy moc nenechávají, ale zabývám se retroviry, to je třeba HIV, které právě poté infekci pak v tom v té DNA naší nechají stopu a my můžeme mnoho set tisíců let, milionů do historie ještě objevit, že se událost stala.

Vladimír KROC, moderátor
Čili vám teď běží vlastně takový obrovský světový experiment, lze říci?

Jan PAČES, vědec
Je to tak, musím říct, že mně se doma už vlastně smějou, protože já už ve 4 ráno v 5 nemohu dospat a musím si rychle přečíst, co se zase stalo nového, je to fascinující, když v tom vašem oboru najednou začne pracovat tak obrovské množství lidí i z různých příbuzných oborů, to nejsou jenom virologové, to jsou teda epidemiologové, lékaři, ale i fyzici, biologové obecní a vlastně přináší do toho nové pohledy třeba, které jsme předtím neměli, takže jo dalo by se říct, že to je takový obrovský experiment pro mě no.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátíme praktické stránce toho, co teď prožíváme, zatím o vakcinaci uvažuje jenom asi 40 % Čechů, je to málo?

Jan PAČES, vědec
Uvidíme, jak to dopadne já k tomuhle tomu číslu jsem poměrně skeptický. Uvedl bych takový příklad, vyšel průzkum toho, jak jsou jednotlivé věkové kategorie senzitivní právě k fake informacím, dávno před touhle tou koronavirovou krizí, no ukázalo se něco, co bychom tak čekali, že ta starší generace je náchylnější k tomu věřit různým falešným informacím, protože třeba neuměj tak dobře pracovat s těmi moderními médií, a tak jsme si všichni mysleli, tak je to proto, tak když je člověk starej, tak je prostě už blbej, ale ukázalo se, že třeba zrovna v tomhle tom koronaviru naopak ta starší generace je mnohem odolnější k těm falešným informacím, prostě proto, že tam to nebezpečí pro ně je mnohem větší, a tak si dávají mnohem větší pozor na výběr té informace, já si myslím, že to bude podobné i s těmi vakcínami, když se ukáže, že to bude, že to bude dobře fungovat, že to pomůže, tak to lidi začnou dělat.

Vladimír KROC, moderátor
Je chyba, že to vakcinace, která bude zdarma, není povinná?

Jan PAČES, vědec
Chyba z jakého úhlu pohledu, tak jako z úhlu pohledu člověk.

Vladimír KROC, moderátor
Společenského jako, že je to v zájmu společnosti, jestli tomu správně rozumím, aby byla, pokud možno co nejvíce proočkována.

Jan PAČES, vědec
No, tak je to z hlediska zájmu fyzického zdraví společnosti, otázka, jestli duševní zdraví společnosti a to, že byste něco nařizovali, by celkovou situaci společnosti nezhoršilo.

Vladimír KROC, moderátor
Chci říct, že se jenom ptám, že bych to nechtěl nařizovat.

Jan PAČES, vědec
No já jsem, ano, z hlediska epidemiologického by jistě bylo lepší, kdyby to dostal každý a měli, měli bychom pokoj od toho koronaviru, ale z hlediska takového celospolečenského si myslím, že je lepší ta varianta dobrovolná.

Vladimír KROC, moderátor
Napsal mi posluchač, že mu připadá sedmdesátiprocentní účinnost jedné z těch vakcín, jak se odhaduje málo, jak to vidíte vy?

Jan PAČES, vědec
Je to dobrá účinnost, mohla by být lepší, některé ty vakcíny mají extrémně dobrou přes 95 % nebo k 95 %, což je vynikající, ale i 70 je dobré, vakcíny třeba proti chřipkám, když mají účinnost větší než 60, tak už se běžně používají.

Vladimír KROC, moderátor
Dá se myslíte šmahem zařadit do rizikové skupiny člověk jenom podle věku, že dejme tomu 60 plus, nezáleží taky na jeho fyzické kondici?

Jan PAČES, vědec
Určitě, určitě záleží nicméně, ta korelace s věkem je to nejsilnější, a pak jsou ty další věc, jako monstrózní obezita, vysoký tlak a tak dále, ale ten věk je to v tom prostě důležitý.

Vladimír KROC, moderátor
I by mělo vypadat osvěta, na čem byste vy založil kampaň, která by měla lidi přesvědčit, že je rozumné, nechat se očkovat, čeho podle vás chtějí třeba dosáhnou ti dezinformátoři, kteří balamutí veřejnost nesmysly o smrtelné škodlivosti vakcín?

Jan PAČES, vědec
No, to by mě hrozně zajímalo, teda upřímně řečeno, mě by opravdu zajímalo, proč někdo takové věci vymyslí, chápu, že informace mohou být složité k pochopení nebo rozpoznat, co je ještě ta, ten fake, ty falešné informace udělaná šikovně, tak rozpoznat to není jednoduché někdy ani pro odborníka, natož pak pro laika, takže rozumím tomu, že někdo třeba tu informaci špatně pochopí nebo, nebo opravdu tomu věří a pak to prostě holt jí šíří špatnou, ale obecně nerozumím tomu, proč to někdo dělá. A bojovat proti tomu, já tady tu kampaň vedu, no tak jsem u vás v rádiu a povídáme si o tom, protože upřímně řečeno, to je asi to nejdůležitější, prostě tu informaci dostávat z různých úhlů a sám si vybrat komu spíš věřím, jestli spíš věřím tomu videu na tom internetu nebo jestli spíš třeba věřím Českému rozhlasu.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře a vy předpokládám, že se asi necháte očkovat až bude ten čas, jistě nejste v té první ani druhé skupině.

Jan PAČES, vědec
Rozhodně.

Vladimír KROC, moderátor
Jak byste přesvědčil toho, kdo pochybuje nebo zkrátka někdo přijde a zeptá se, tak co si o tom myslíš, mám se nechat očkovat?

Jan PAČES, vědec
Tak takovýhle lidé přicházejí, tak přece jen se v tom pohybuju, jenom právě bych upozornil, to je taky zajímavá věc, já teďka hodně vykládám o těch vakcinací a já teda jsem, ke klinice mám daleko a vlastně vakcinaci teďka tomu rozumím hodně, protože měsíc už nedělám nic jiného, než že o tom čtu, ale ve skutečnosti.

Vladimír KROC, moderátor
Není to váš obor?

Jan PAČES, vědec
Není to můj obor, no je to tak, že ta vakcinace obecně, to je, to je jeden z největších objevů medicíny, který jako v historii jsme udělali. To, že dokážeme ten náš imunitní aparát, připravit na to, aby až přijde nebezpečná nemoc, aby nám to tolik neublížilo, to je prostě fantastický objev, který zachránil nepřeberné množství životů a ještě zachrání, no a ten, ten, ty, ty nové typy vakcín, ono musíme říct, co to je ta vakcinace, my musíme tomu našemu hnutí aparátu říct, tohle je nebezpečné. No, tak to se dřív dělalo tak, že se ty, ten patogen třeba virus nějakým způsobem oslabil nebo zabil a tyhle ty mrtvý nebo nefunkční částice se teda injikovaly a ten náš životní aparát to poznal a začal se proti tomu bránit naštěstí nebo proti čemu, ale naučil se to. Dneska ty moderní vakcíny už se dělají jiným způsobem, už nedostáváme kousky viru, nikdo nemusí rozpěstovat ten virus, už třeba dostaneme jenom kousek toho jeho proteinu, který podle pomocí, kterého rozpoznáme, anebo dokonce ty úplně teďka ty moderní ty genetické vakcíny, dostanete jenom kousek informace genetické a ty vaše buňky si, ten trénovací materiál vyrobí sami jenom po omezenou dobu a naučí se prostě proti němu bránit, no tak takhle si o tom prostě popovídat s někým.

Vladimír KROC, moderátor
Zdůrazněte si, že ty případné vedlejší účinky jsou minimální a to riziko je malé.

Jan PAČES, vědec
No, ano, tak děláme testy obrovské proto, aby se všechno možné prokázalo, jinak musíme si uvědomit, že my nechceme, aby ty vedlejší účinky byly úplně malé, protože my potřebujeme ten náš imunitní aparát vybudit, takže když dostanete očkování proti chřipce a máte potom třeba 2 dny teplotu, tak to je dobře, protože to znamená, že ten váš imunitní aparát se trénuje jo, takže to je jakoby součást toho procesu.

Vladimír KROC, moderátor
Takže, když to se mnou vůbec nic neudělá, tak mám být lehce znepokojen?

Jan PAČES, vědec
No, tak nemusí třeba ten aparát na to reagovat tak dobře, takže jako řekl bych, že některé, dokonce některé drobné příznaky jsou vlastně žádoucí, protože to je známka toho, že to funguje, tak jak má.

Vladimír KROC, moderátor
Ale to, že by to mohlo přivodit nějaký fatální důsledek to asi nebo následek?

Jan PAČES, vědec
Většinou ty pravděpodobnosti jsou velmi malé a rozhodně jsou mnohem menší, než to nebezpečí, které hrozí z té choroby, proto se to dělá.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je molekulární genetik Jan Pačes. Někdy se mluví o tom, že nemoc covid-19 je něco jako chřipka, není to zavádějící?

Jan PAČES, vědec
Tak ty jisté aspekty podobnosti tam jsou, protože je to taky respirační onemocnění, infikujeme se podobným způsobem, že to na sebe prskneme, takže z tohoto hlediska ano. Je to trošku jiný typ viru, takže z tohoto hlediska nejen, jak to vezmeme.

Vladimír KROC, moderátor
Pro Aktuálně cz jste současnou pandemii srovnal s někdejší pandemii španělské chřipky, v jakém smyslu?

Jan PAČES, vědec
Spíš z toho hlediska, jak se poučit, v historii už jsme mnoho věcí zažili a je zbytečné to objevovat znovu, takže ta pandemie byla opravdu velmi významná, byla svým způsobem horší, než je třeba tahle ta současná, protože napadala i výrazně mladší věkové kategorie, takže to šíření bylo, bylo horší, navíc ten svět byl po válce problematický, a to, co je pro nás podle mě důležité, je se podívat na to, jak tenkrát s tím ta společnost bojovala a poučit se a udělat to tak jako ti, kteří bojovali úspěšně. My nemáme moc dat z Evropy, tou dobou tady v té Evropě situace byla špatná, my máme velmi dobrá data nebo relativně dobrá data ze Spojených států, kde ty jednotlivá opatření byla dělána v jednotlivých státech nebo dokonce městech různým způsobem a je tam krásně vidět, jaká opatření byla efektivní a jak v dlouhodobé perspektivě, které město dopadlo, takže z tohoto hlediska je to myslím velmi dobré poučení, a to nejenom zdravotní, ale i ekonomické.

Vladimír KROC, moderátor
Takzvaná španělská chřipka se v několika vlnách vrátila, tehdy onemocněla asi třetina tehdejšího obyvatelstva světa, je to tak?

Jan PAČES, vědec
Je to tak, velké číslo no toho našeho světa no.

Vladimír KROC, moderátor
A od dob takzvané španělské chřipky ale možnosti lidstva podobným nákazám čelit se, ale výrazně zlepšily ne?

Jan PAČES, vědec
Na jednu stranu zlepšily, ale na druhou stranu zhoršily, protože nás žije čím dál tím víc na menším prostoru a mnohem víc cestujeme, takže.

Vladimír KROC, moderátor
Svět se globalizoval.

Jan PAČES, vědec
Tento, tento typ nemoci jsme naopak připravili velmi dobrou živnou půdu.

Vladimír KROC, moderátor
Takže se akceleroval i přenos nového koronaviru, právě třeba v uvozovkách díky tomu cestování?

Jan PAČES, vědec
Ano, to je, ta rychlost je, je prostě neuvěřitelná, jak rychlé to bylo vlastně v celém světě.

Vladimír KROC, moderátor
No a měli bychom se do budoucna připravit i na horší varianty pandemií?

Jan PAČES, vědec
No rozhodně bychom se připravit měli, měli bychom doufat, že se nic takového nestane, ale to, že, když je hodně lidí pohromadě, ale když přijde nový typ patogenu, který se bude šířit prostě tím, že jsou, je hodně lidí u sebe, tak nastane situace podobná a i v naší historii vím, že se to stalo mnohokrát, není to jediný případ. Někdy se to podaří vyřešit někdy ne a některé ty patogeny jsou ještě podstatně horší než je třeba tento typ koronaviru.

Vladimír KROC, moderátor
Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, je hostem pořadu Jak to vidí. Při očkování proti koronaviru se nesmí pít alkohol nejméně 8 týdnů, podle ruského listu Kommersant na to upozornila šéfka Úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů a Anna Popová, Popovová pardon, může to být medicínsky odůvodněné?

Jan PAČES, vědec
No určitě je, to já myslím, že to každý chápe, když berete nějaký lék, tak byste neměl se moc, to jako já bych to řekl takhle, to není žádná překvapivá informace, u nás to je spíš takovým předmětem takový trošku škodolibosti, protože ta pověst Rusů a spotřeby alkoholu je nevalná, a tak to řekl bych, že to je spíš jako tak mediálně hodně zdůrazněné, ale ano, když jste vakcinován, no tak pochopitelně byste neměl to tělo zatěžovat žádným způsobem drogami, alkoholem.

Vladimír KROC, moderátor
A i takto dlouho 2 týdny před a potom 6 týdnů po vakcinaci?

Jan PAČES, vědec
No, tak ta vakcinace ve většině případů se ta vakcinace dělá ve dvou cyklech, což z hlediska imunitního aparátu to je ten nejlepší způsob, jak ho hodně vybudit, vy uděláte tu iniciální fázi, on se jako vybudí a pak na to dáte ještě na podruhý, aby věděl tak opravdu je potřeba si to zapamatovat. Takže to trvá delší dobu, prostě jenom čistě z toho, jak se to, jak se to distribuuje.

Vladimír KROC, moderátor
V Rusku úřady zatím schválily 2 vakcíny Sputnik a Epivac corona, co o nich zatím víme?

Jan PAČES, vědec
No o tom Sputniku víme relativně dost, na to dokonce oni mají velmi dobře udělané webové stránky, kde, kde všechny, všechny informace dávají k dispozici. Jedná se o ten typ genetické vakcíny postavené na virovém vektoru, adenovirovém vektoru, tyhle ty vakcíny se vyvíjejí už dlouhou dobu, pro člověka zatím žádná ještě nebyla, nebyla schválená, ale chystá se v tom procesu toho schvalování nebo těch různých cyklů užších je mnoho, proti HIV, proti tuberkulóze, existuje jedna, která už se komerčně používá na očkování divoké zvěře proti vzteklině, no takže to víme, jak to je, na jakém vektorové bázi to je, je to mimochodem stejný typ té vektorové báze, jako právě ta vakcína od Pfizeru, no jediné co tam zatím nevíme, jak dobře je účinná, protože ještě to neprošlo tou třetí fází, jako třeba ty 3 vakcíny, které jsou teď tady v Evropě, ve státech pravděpodobně brzo k dispozici, no a ta druhá vakcína, o ní se toho ví mnohem méně, a to je peptidová vakcína, kdy nedáváme do toho organismu genetickou informaci, ale synteticky vyrobíme kousek proteinu, který vypadá jako ten koronavirus a ten dáváme těm pacientům.

Vladimír KROC, moderátor
V Rusku je očkování dobrovolné, i když v nezávislých médiích píše třeba Idnes, se už objevily informace, že v některý velkých státních firmách jde spíš o dobrovolně povinné, čili je tamní vakcína dostatečně ověřená?

Jan PAČES, vědec
No, podle našich standardů určitě ne, podle jejich zákonů ano.

Vladimír KROC, moderátor
A prezident Vladimir Putin, podle slov jeho mluvčího počká s očkováním až na certifikaci vakcíny, co je to za signál, co myslíte?

Jan PAČES, vědec
No, já si myslím, že ta vakcína je na dobré cestě, tahle ta vakcína by se její rychlost jako ty, takhle ta vakcína proti koronaviru se vyrobila, je právě proto, že to jsou ty nové technologie a třeba ty vakcíny byly už více či méně v procesu, pro třeba SARS 1 nebo pro podobné věci, takže z hlediska funkčnosti vlastně vy do toho vektoru dáte jenom nějaký malý kousek, jako jiné genetické, jinou značku, ale to, že to celé funguje, už máte dlouhodobě ozkoušené třeba na jiných případech, je to trošku něco jiného, než když dáváte ten inaktivovaný virus, kdy nevíte, jak to tělo bude reagovat a musíte opravdu všechny testy udělat, z tohoto hlediska jsou to, ty vakcíny jsou mnohem více jaksi prozkoumány už.

Vladimír KROC, moderátor
Nedávno přišli Číňané se zajímavou teorii, že ten virus nevznikl nebo nepřenesl na člověka rozhodně v Číně, ale mohlo se to stát podle nich asi 10 různých zemích, včetně Česka, což je docela originální myšlenka?

Jan PAČES, vědec
To je velmi originální myšlenka, ten článek je to jeden článek, který teda oni vytvoří a který není moc kvalitně udělaný. To co, na čem je ta informace postavená je, že ten koronavirus tak, jak se šíří po světě, tak postupně nabírá mutace a čím více je tam těch mutací, tak tím víme, že se přenesl vícekrát ten kmen, který izolujeme dnes třeba, když bychom tady izolovali z nějakého pacienta, tak budeme mít třeba okolo 30, 25 mutací, no a to co oni se pokoušejí, je najít takové menu, kde těch mutací je nejméně a říkají tak a tady to vzniklo, takže ten náš případ někdy z první, který byl sekvenovaný někdy z února, tak říkají, že je starší než od nich z toho prosince předchozího roku.

Vladimír KROC, moderátor
Čili nesouvisí to s tím, že by nás podezírali z toho, že konzumujeme netopýry třeba?

Jan PAČES, vědec
Ne, ne, ne, ne, no tak, kdo ví samozřejmě v té Číně, co si o nás oni myslí, ale je to spíš taková snaha, tu informaci rozmělnit a dávat mnoho různých takových mírně zavádějících. Oni vlastně nám netvrdí, že to vzniklo, oni jenom říkají, v Čechách jsme našli 1 pravděpodobně z nejstarších virů jo, a pak už to ta média to přeberou řeknou, no a to znamená, že to tam vzniklo, no a pak se to dostane ven, a pak to v našich novinách vypadá tak, že nás obviňují, je to taková hra prostě politická spíš než odborná.

Vladimír KROC, moderátor
Je potřeba vysvětlovat, co jste tedy učinil, takže já za to děkuju. Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí byl pedagog a molekulární genetik Jan Pačes, buďte zdráv a děkuju za rozhovor, ať se vám daří, na shledanou.

Jan PAČES, vědec
Já děkuju za pozvání, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů, přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.