Libeček patří do každé pořádné polévky

Dosahuje výšky až 1,5 metru. Semena vyséváme na podzim nebo na jaře do rýhy asi 1 cm hluboko, a to buď na výsevní záhon, nebo přímo na konečné stanoviště. Jakmile lze semenáčky uchopit do prstů, vyjednotíme je na 30 cm, nebo je přesadíme na konečné stanoviště rovněž ve sponu 30x30 cm. Natě otrháváme podle potřeby od časného léta až do podzimu. Během léta odstraňujeme stonky vybíhající do květu, abychom podpořili růst mladých listů a zamezili tvorbě semen. Trs libečku můžeme časně zjara rozdělit i s kořeny na díly, které lze rozsadit na vzdálenost 30 cm od ostatních rostlin.

V kuchyni se libeček používá pro svou silnou vůni a chuť
Přidáváme jej do polévek, k dušenému masu, zelenině, do omáček i do salátů. Chutí se podobá celeru, ale je silnější, aromatičtější, víc voní po citronu a kvasnicích. V jižní Evropě se silné řapíky libečku kandují a sušená semena se používají jako kmín do chlebových směsí a sušenek. Jedlé jsou i kořeny, ale nejčastěji se používají lesklé tmavozelené listy, a to jako koření do zeleninových polévek a do masových směsí, kterým dodají velmi plnou a bohatou chuť.
Špetka sušeného libečku udělá například s boloňskou omáčkou pravé divy a nadšení hosté si budou marně lámat hlavu, jakou tajnou přísadu jsme do ní asi dali. Opláchnuté a jemně usekané listy přidáváme do vývarů, do rybí polévky a k vařené zelenině. Můžeme je přisypat i do omelety, salátové zálivky či smetanové omáčky, špetku přidáme i do míchaného salátu.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz