Lékař bez hranic: Do politiky se nepleteme. Proto můžeme chodit v tričku a ne v neprůstřelné vestě

Humanitární organizace Lékaři bez hranic

MUDr. Tomáš Šebek je chirurg z Nemocnice Na Františku, traumatolog a také jeden z Lékařů bez hranic. Mise ho zavedla dvakrát na Haiti i do Afghánistánu. Na první setkání s Lékaři bez hranic šel spíše ze zvědavosti.

„Ve Vídni se testovaly odborné schopnosti. Navodili situaci, kterou jsem měl jako šéf mise vyřešit během 2–3 hodin. Bylo to udělané tak, aby se to nestihlo. Tak se zkoušela psychická odolnost." Tomáš Šebek obstál a čekal, kdy přijde nabídka na misi. Tou první bylo Haiti.

„Všichni nás vnímají, že se do ničeho politicky nepleteme. To nám dává možnost chodit v tričku a ne v neprůstřelné vestě. Spolupracujeme i s místními. Ti za nás komunikují ve vypjatých situacích, třeba, když chce někdo do nemocnice přijít se zbraní.“

Pacienti při vyšetření zpívali

„Když jsem letěl na Haiti, měl jsem za sebou jen jeden let v rámci Evropy. Měl jsem strach z létání, což jsem později řešil tím, že jsem si udělal pilotní licenci. Když jsem vystoupil v Port-au-Prince, tak jsem chtěl nastoupit zase zpátky do letadla a vrátit se domů. Za týden to bylo opačně.“

Lékaři bez hranic na Haiti suplovali lékařskou péči. Ošetřovali úrazy, dopravní nehody, posekané mačetami. „Oni jsou hodně kontaktní. Třeba mě při vyšetřování drbali ve vlasech, kroutili mi hlavou. U toho mluvili a zpívali. Nejdřív jsem byl překvapen, pak jsem si to užíval."

Chirurg MUDr. Tomáš Šebek při práci na Haiti

V Afghánistánu kontrolovali vlastní menu

V Afghánistánu měla většina pacientů průstřely nebo byli zasaženi výbuchem. „Denně jsme ošetřili až 20 pacientů, kteří se setkali s nějakou formou střelného poranění.“ Dbát ale museli i sami na sebe. Třeba jídelníček na misích musí být sestavovaný pod kontrolou.

To aby lékaři minimalizovali zdravotní komplikace. „Oblast Kundúz má nejlepší vodní melouny na světě. Já mám kachní žaludek, je mi jedno co sním. Afghánská strava je zdravá. Maso se dusí a vaří a je to proložené zeleninou a ovocem.“

Afghánští lovci draků

O svých zkušenostech vydal Tomáš Šebek knihu Mise Afghánistán - Český chirurg v zemi lovců draků. „Mají rádi pouštění draků. Povýšili ho na sport. Snaží se z oblohy sundat draka svých soků. Někdy si na provázek nalepí střípky skla. Už jsem viděl, že si při tom i přetnuli šlachy.“

Drak

A jak doktor Šebek relaxuje? Třeba běháním bez bot. Tvrdí, že je to nejlepší terapie. Bosý uběhl i Pražský maraton. „Není lepší pocit, než běžet bosý v ranní rose, v mechu nebo na jehličí. Každému bych to doporučil. Já tu krásu objevil po 30 letech."

Jaké je vybavení Lékařů bez hranic? Jak vnímá mise rodina Tomáše Šebka? Jaké podmínky musí lékař splňovat, aby se mohl misí zúčastnit? Více uslyšíte v iRadiu.