Lanýž - klenot naší přírody
Lanýž letní (Tuber aestivum Vittad.) je houba, která u nás byla v minulosti sbírána a která je dnes pro svou vzácnost zákonem přísně chráněna.
Je to ektomykorhizní houba (žije v symbióze s kořeny řady dřevin), která tvoří podzemní plodnice o velikosti několika centimetrů. Tyto plodnice vydávají zvláštní vůni, které si labužníci cení. Lanýž ale není jen luxusní potravina ale má i další důležité biologické vlastnosti.
Lanýž letní spolupracuje s ostatními mikroorganismy v půdě. Z ektomykorhiz (kořínků kolonizovaných lanýžem) i z plodnic lze ve velkých množstvích získat bakterie rodu Rhizobium, které dokáží poutat molekulární dusík a tak jej zpřístupňovat ostatním organismům. Jde vlastně o přirozené dusíkaté hnojení. Ukazuje se, že spolupráce mezi lanýžem a mikroorganismy příbuznými bakteriím rodu Rhizobium je úzká a že dusík v ní hraje důležitou úlohu. Na druhou stranu to ale znamená, že je lanýž citlivý na umělé dusíkaté hnojení, které může omezit jeho výskyt.
Na kořenech kolonizovaných lanýžem žije další, velmi zvláštní skupina bakterií, která se prakticky nevyskytuje v okolní půdě ani v kořenech kolonizovaných jinými ektomykorhizními houbami. Podle molekulárně genetických dat víme, že je tam tato skupina hojná. Přesto mikroorganismy, které do ní patří, nedokážeme kultivovat. Jiní zástupci této skupiny, které se kultivovat podařilo (kteří se vyskytují v jiném prostředí), produkují zajímavé enzymy a dokáží například rozkládat některé plastické hmoty. Proto se domníváme, že i jejich příbuzní žijící v kořenech kolonizovaných lanýžem by mohly mít podobné schopnosti a mohly by nalézt biotechnologické využití.
Lanýž je u nás ohrožen. Zdá se, že naše lesy navštěvují podnikavci z ciziny a lanýže u nás neoprávněně sbírají. Obáváme se také rozšíření agresívních importovaných genotypů lanýže letního, které je možné pro pěstitelské účely získat v zahraničí a které by mohly zničit domácí lanýže s cennými vlastnosti. Zdá se proto, že ochrana lanýže letního je u nás na místě.
Sběračství lanýžů
U nás se naštěstí neděje to, co v Maďarsku, kde je velmi rozvinutý (a povolený) lesní sběr lanýžů. Lesy pak vypadají jako po nájezdech oráčů. Sběrači, na rozdíl od divokých prasat, která při vyrývání lanýžů půdu nakypří, používá motyku jíž strhává svrchní část půdy a vytváří hromady vyrytého materiálu. Půda po takovém nájezdz zůstává udusaná jako dlažba a jsou v ní vidět poze důlky po vytěžených plodnicích. Tento přístup velmi poškozuje krajinu a přírodu samotnou.
Existují zprávy, že některé svěračské skupiny lynýžů pronikají do našich lesů a poškozují tak podhoubí lanýžů, tohoto přírodního klenotu naší krajiny.
Sběrače zpravidla poznáte tak, že má s sebou psa, kterého nepoští daleko od sebe. Pes běhá s čumákem u země, občas začne hrabat a běží dál; jeho pán s sebou nosí motyku nebo jakousi velkou tlustou "špachtli", sloužící k vyrýpnutí plodnice ze země.
Tato činnost je porušením zákona, který lanýže pod velmi vysokými pokutami chrání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
