Komentátor Adam Černý: Piráti utrpěli velký hák na pravé oko. Přesto by měli jít do vlády. Nakročeno mají jako kdysi němečtí Zelení

26. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ivan Bartoš na tiskové konferenci

Sestavení nové vlády řeší politici na obou stranách česko-německé hranice. Jak pokračují povolební vyjednávání v Německu? A co mají společného Piráti s německými Zelenými?

Ustavování nové německé koalice se rýsuje překvapivě snadno. Poprvé od 50. let by měla mít tři strany. „Jde o velmi nesourodý spolek,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... komentátor Adam Černý.

Zvláště Zelení a FDP vůči sobě chovají ideovou i osobní nevraživost a podezřívavost. Převažuje ale moment, že se musejí dát dohromady.“ V tomto kontextu může být zajímavé srovnání německých Zelených s českými Piráty.

Kecky vs. dredy

Němečtí Zelení se zrodili z mimoparlamentní opozice. Byla to směs pacifistů a ochránců životního prostředí. Naladěni byli někdy až antisystémově. Proto byli velmi podezřelí v očích zavedených politických stran. Navíc ještě vypadali jinak.

Stejně jako u českých Pirátů šlo o zástupce mladší generace. Když poprvé zasedli v Bundestagu v roce 1983, měli dlouhé vlasy, kecky a svetry, což se v politice tenkrát ještě nenosilo,“ naráží Černý na předsedu Pirátů s dredy.

Piráti by do vlády jít měli

Stejně jako Piráti i němečtí Zelení působili v opozici. Být v opozici je nesmírně náročné. Druhá věc ale je přejít k odpovědnosti, kdy prostě nemůžete prosadit všechno. Piráti navíc ve volbách utrpěli velký hák na pravé oko.

Řada jejich kandidátů byla vykroužkovaná. A teď stojí před rozhodnutím, zda sedět venku ve společnosti hnutí ANO a SPD, se kterými nechtěli mít nic společného, a navíc jejich nejbližší spojenec STAN ve vládě bude.

Čtěte také

To je bez debat velice nekonformní situace, která by Piráty měla vést k tomu, že by do vlády měli jít, i když to tam nebudou mít jednoduché.“ Pro doplnění němečtí Zelení vstoupili do Evropského parlamentu v roce 1979, do Bundestagu v roce 1983 a až v roce 1998 do vlády.

Nabrali tedy spoustu zkušeností, jak se dělá politika z odpovědné, exekutivní úrovně. Přesto je čekala existenciální zkouška, když se NATO rozhodovalo, zda v kosovsko-jugoslávské krizi použije sílu. Po velkých vnitřních diskuzích se pro toto řešení tenkrát vyslovila i strana Zelených. A takových rozhodnutí děláte ve vládě každý den řadu, uzavírá Adam Černý.

Další témata rozhovoru: končící předseda Bundestagu Wolfgang Schäuble a jeho vliv na německou politiku; sestavování vlády v Německu; Éric Zemmour jako možný vyzyvatel Emmanuela Macrona v prezidentských volbách ve Francii; soud s Matteem Salvinim.

Spustit audio

Související