Kniha Deník Věrky Kohnové se autorky Jany Poncarové úzce dotýká. „Přechovávala ho moje prateta“
Novou knihu napsala spolu s historikem Jiřím Sankotem. „Je to příběh židovské dívenky, která nepřežila válku. Deník si psala jen půl roku předtím, než zahynula,“ přibližuje autorka. Jak se od novinařiny dostala k psaní beletrie? Proč píše o ženách? Chodí na hřbitovy? Jaké jsou reakce čtenářů na Deník Věrky Kohnové? Píše si sama deník? Na čem teď pracuje?
„Bylo to smutné psaní, ale chtěli jsme ukázat tu dobu,“ svěřuje se Jana Poncarová, které se Věrčin příběh osobně dotýká. „Před pár lety jsem se dozvěděla, že deník přechovávala moje prateta a nedalo mi to spát.“
„Deníček už byl jednou publikovaný, ale byly to jen Věrčiny zápisky. Šla jsem za Jiřím (Sankotem) a řekla, abychom se to pokusili vydat znovu a říct, jak Kohnovi bydleli před válkou a co se s nimi dělo potom,“ přibližuje spisovatelka tvůrčí proces.
„Věrka měla možnost si deník psát jen půl roku, ale psala si zajímavé věci a zanechala svědectví o zpřísňování restrikcí vůči židovskému obyvatelstvu. Chtěla jsem za ní také říct i to, co Věrka už nemohla, tedy jak to bylo potom.“
V autorce téma rezonovalo o to víc, že v době, kdy na knize pracovali, začala válka na Ukrajině. „Uvědomila jsem si, že se válka opět dotkne dětí,“ uzavírá Jana Poncarová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
