Když se načančám mi už nikdo neodpáře. Heidi Janků u Haliny Pawlowské

30. srpen 2020
Pokračování za chvilku

Písnička Když se načančám vznikla původně pro televizní pohádku z roku 1986 Co takhle svatba, princi. „Dodnes ji ale mí fanoušci na koncertech vyžadují. Pokud ji ale budu zpívat i v sedmdesáti, bude mě prý můj muž chodit strašit z hrobu,“ směje se zpěvačka.

Na pódium se Heidi Janků vrací pravidelně. Teď v doprovodu své nové kapely HeidiBand, kterou vytvořila se synem svého muže a jeho první ženy Věry Špinarové Adamem Pavlíkem. „Všechno mělo být původně jinak. Na turné jsme měli jet všichni společně. Když ale odešla Věra i Ivoš, dali jsme to s Adamem dohromady sami.“

Básně jsem nikdy nepsala

Když začínala kariéru, pokusila se psát vlastní texty. „Myslela jsem si, že to nic není. Ale spletla jsem. Bylo to strašné.“ Mnohem později to zkusila znovu. „Otextovat dvě písničky, které jsem moc chtěla zpívat, pro mě bylo strašně schizofrenní. Na jedné straně jsem vymýšlela nové texty, ale na koncertech jsem pořád ještě zpívala staré verze,“ vzpomíná na svoji roli textařky.

A proč se jmenuje Heidi? „Maminka kdysi viděla starý americký film se Shierly Templovou, a tak ji to dojalo, že se zařekla, že své dceři jednou dá jméno Heidi.“ Příběh o děvčátku z hor, které se stará o postiženou dívku, je ale pro Heidi Janků osudový i jinak než jen jako odkaz brzy zesnulé maminky. „Docela často jezdím mezi postižené děti a zpívám pro ně. Jsou za to neuvěřitelně vděčné.“

Proč je nejspokojenější v lese? Jak ji napadlo vyrábět náramky? A proč se bojí karet?

autor: Halina Pawlowská
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Jak nás naladíte na DABu

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

    Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

    jak_klara_obratila_na web.jpg

    Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

    Koupit

    Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.