Když píšu, lezu svým postavám do hlavy, přiznává Michaela Klevisová

22. září 2020

Blízká setkání

Svoji sedmou detektivku Drak spí nosila autorka dlouho v hlavě. „Psala se mi trochu jinak,“ přiznává v Blízkých setkáních.

„Bylo to asi tím, že tuhle konkrétně jsem měla rozmyšlenou asi pět let zpátky, ale vždycky jsem dala přednost nějaké jiné. Stává se mi, že mám rozmyšlené třeba dvě knížky,“ prozrazuje.

Její otec si za první honorář koupil auto. Ona? „Roční tramvajenku a letenku do Finska. Na nic víc nezbylo,“ směje se v Blízkých setkáních Klevisová|foto:Elena Horálková,Český rozhlas

Když píše, dává svým postavám svobodu. „Dám několika z nich motiv a až když píšu, tak se definitivně rozhodnu, kdo je vrahem. Nechci s postavami manipulovat, protože myslím, že by to nevyznělo věrohodně. Ten člověk mi obživne, já mu vlezu do hlavy a najednou jsem on. A on mi řekne: Já bych nemohl vraždit,“ popisuje Michaela Klevisová.

Fascinující atmosféra

Rok draka se odehrává v malé zapadlé vesničce v pohraničí. „Je to malá uzavřená komunita, kde se něco stane a hodně je to ovlivní,“ přibližuje zápletku. „Chtěla jsem, aby v knize byla ta krásná atmosféra pohraničí a vysídlených vesnic. Je silná, zádumčivá a já ji tam chtěla dostat. Doufám, že se mi to podařilo,“ uzavírá.

Proč miluje kočky a kolik jich má doma? Kde bere inspiraci? V jakém klubu je členkou?

autoři: Tereza Kostková , eh