Karolína Světlá. Dáma z Prahy i dcera hor
Netěší se takové slávě ani není základem školní četby jako Božena Němcová. Přesto si podle mnohých odborníků na literaturu zasluhuje stejnou pozornost. Vyrůstala v Praze, a když poprvé přijela do hor, neuměla se ani vhodně obléknout. Brzy se však s místními lidmi sžila. Do naučných slovníků vstoupila hned pod několika jmény: Narodila se jako Johana Rottová, po manželovi přijala jméno Mužáková, ale známe ji pod literárním pseudonymem Karolina Světlá. Zemřela 7. září 1899.
Náměty pro svá díla čerpala v horách v okolí Ještědu. I její osobní život by však vydal na román a skrývá dodnes nerozluštěné záhady. Blízký vztah Světlé s mladým Nerudou se těší všeobecné známosti, přesto je těžké rozlišit skutečnost od legendy. Literární historie se k jejich vzájemné korespondenci stále vrací a nabízí nové a nové výklady.
Příběhy z kalendáře nabídnou procházku po dějištích ještědských románů, ale prozradí o slavné vlastence také to, co se do učebnic nevešlo. Pokusíme se odpovědět i na otázku, proč měšťanská dívenka nalezla smysl své práce pod krovy malých chaloupek a ve stínu horských masivů a jak ji pobyt ve venkovské krajině změnil.
Související
-
Její dopisy s Nerudou vyvolaly skandál. Byla přece vdaná! Osudové ženy: Karolina Světlá
Dcera bohatého obchodníka Rotta, která „nezapadala“. Už od dětství totiž ráda četla a své myšlenky také zapisovala. Nepřípustné, tvrdili její učitelé i rodiče.
-
Stát se spisovatelkou pro ni bylo nevyhnutelné. Osudové ženy: Sofie Podlipská
Lékaři předpovídali, že se nedožije dvanácti let. Možná i díky útěkům do světa literatury a fantazie v raném dětství v ní vzklíčila touha vyjadřovat se písmem.
-
906. schůzka: To, co způsobuje stárnutí, není věk, ale opouštění ideálů
„Pronikla jsem duší, zděšenou tajemstvím života a smrti, a konečně jsme nahlídla, že není Boha nad námi, který nás každou noc přikrývá hvězdnatým pláštěm svým.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.