Karma: Název pro ohřívač vody vznikl ze jména českého vynálezce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Karma: průtokový ohřívač vody

Úspěšnou firmu s patentem, který se používá dodnes, jejímu zakladateli sebrali. Karel Macháček zemřel v zapomnění.

Jak Karma ke svému jménu přišla? Jednoduše. Jsou to první slabiky jména a příjmení Karla Macháčka, člověka, který jako první vyrobil plochý průtokový ohřívač vody, obecně známý jako „karma“.

Úžasné 20. století totiž přineslo řadu báječných změn – vodovod, elektřinu, plyn. A právě Karel Macháček pochopil, jakou budoucnost mají v domácnostech plynové spotřebiče, a začal je vyrábět. V té době je navíc u nás nikdo nevyráběl, dodávaly je k nám zahraniční firmy – především Siemens a Junkers.

Továrnu pan Macháček založil v roce 1910 ve Vysočanech. Nejprve z továrních pásů sjížděly plynová kamna, trouby a ohřívače vody. Časem se výroba rozšířila na veškeré plynové spotřebiče, které tehdejší domácnosti potřebovaly.

Ožehovač chlupů a opékač oplatek

Karma: průtokový ohřívač vody

Z dnešního pohledu jsou to poněkud raritní kousky – ožehovače chlupů a peří, opékače oplatek nebo pražiče kávy. Ale také rozžehovače koksu a uhlí pro kotle ústředního topení, plynové rožně, udírenské rošty, cukrářské pece… A hlavně: nástěnné ploché průtokové ohřívače.

Už po pěti letech přestaly prostory ve Vysočanech stačit, a tak se podnik přesunul do Libně. Pod nově zaregistrovanou značkou Karma tu vznikla řada plynových spotřebičů, často podle Macháčkových plánů. O dalších deset let později po vzoru amerických automobilek vybudoval moderní závod v Českém Brodu.

Ale nekopíroval jen cizí vzory, sám přihlásil a realizoval celou řadu patentů. Pravděpodobně nejvýznamnější z nich je řešení automatického otevírání přívodu plynu do hořáku průtokového ohřívače po otevření výtokového vodního uzávěru. Tento bezpečnostní princip, který si Macháček nechal patentovat v roce 1929, se u plynových ohřívačů používá dodnes.

Konec v zapomnění

Karma: průtokový ohřívač vody

Ani během druhé světové války výroba neustala. Závody v Libni a v Českém Brodě zaměstnávaly na začátku čtyřicátých let 140 kovodělníků a 22 úředníků. Macháček celý podnik nadále úspěšně řídil ze své vily v poklidných Klánovicích kousek za Prahou.

Pro své kvalitní zpracování a vysokou technickou úroveň si výrobky Karma zajistily velkou oblibu u odběratelů plynu, ke které přispěl i kvalitní záruční i pozáruční servis a ochota a vystupování pracovníků firmy vůči zákazníkům.

Nad populární značkou se začaly zatahovat temné mraky až po komunistickém převratu. Série znárodnění se nevyhnula ani Karmě a v roce 1952 přešla společnost pod správu státu. Toho už se Macháček nedožil. Po roce 1948 se stáhl do ústraní a nedlouho poté sám, v zapomnění v Klánovicích zemřel.

Jaká je historie českého plynárenství? Co bylo s firmou po revolučním roku 1948? Existuje továrna Karma ještě dnes?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související