Karma: Název pro ohřívač vody vznikl ze jména českého vynálezce
Úspěšnou firmu s patentem, který se používá dodnes, jejímu zakladateli sebrali. Karel Macháček zemřel v zapomnění. A jak Karma ke svému jménu přišla? Jednoduše. Jsou to první slabiky jména a příjmení Karla Macháčka, člověka, který jako první vyrobil plochý průtokový ohřívač vody, obecně známý jako „karma“.
Úžasné 20. století totiž přineslo řadu báječných změn – vodovod, elektřinu, plyn. A právě Karel Macháček pochopil, jakou budoucnost mají v domácnostech plynové spotřebiče, a začal je vyrábět. V té době je navíc u nás nikdo nevyráběl, dodávaly je k nám zahraniční firmy – především Siemens a Junkers.
Továrnu pan Macháček založil v roce 1910 ve Vysočanech. Nejprve z továrních pásů sjížděly plynová kamna, trouby a ohřívače vody. Časem se výroba rozšířila na veškeré plynové spotřebiče, které tehdejší domácnosti potřebovaly.
Ožehovač chlupů a opékač oplatek
Z dnešního pohledu jsou to poněkud raritní kousky – ožehovače chlupů a peří, opékače oplatek nebo pražiče kávy. Ale také rozžehovače koksu a uhlí pro kotle ústředního topení, plynové rožně, udírenské rošty, cukrářské pece… A hlavně: nástěnné ploché průtokové ohřívače.
Už po pěti letech přestaly prostory ve Vysočanech stačit, a tak se podnik přesunul do Libně. Pod nově zaregistrovanou značkou Karma tu vznikla řada plynových spotřebičů, často podle Macháčkových plánů. O dalších deset let později po vzoru amerických automobilek vybudoval moderní závod v Českém Brodu.
Ale nekopíroval jen cizí vzory, sám přihlásil a realizoval celou řadu patentů. Pravděpodobně nejvýznamnější z nich je řešení automatického otevírání přívodu plynu do hořáku průtokového ohřívače po otevření výtokového vodního uzávěru. Tento bezpečnostní princip, který si Macháček nechal patentovat v roce 1929, se u plynových ohřívačů používá dodnes.
Konec v zapomnění
Ani během druhé světové války výroba neustala. Závody v Libni a v Českém Brodě zaměstnávaly na začátku čtyřicátých let 140 kovodělníků a 22 úředníků. Macháček celý podnik nadále úspěšně řídil ze své vily v poklidných Klánovicích kousek za Prahou.
Pro své kvalitní zpracování a vysokou technickou úroveň si výrobky Karma zajistily velkou oblibu u odběratelů plynu, ke které přispěl i kvalitní záruční i pozáruční servis a ochota a vystupování pracovníků firmy vůči zákazníkům.
Nad populární značkou se začaly zatahovat temné mraky až po komunistickém převratu. Série znárodnění se nevyhnula ani Karmě a v roce 1952 přešla společnost pod správu státu. Toho už se Macháček nedožil. Po roce 1948 se stáhl do ústraní a nedlouho poté sám a v zapomnění v Klánovicích zemřel.
Jaká je historie českého plynárenství? Co bylo s firmou po revolučním roce 1948? Existuje továrna Karma ještě dnes?
Související
-
Merkur: Autora geniální stavebnice poslali komunisti k soustruhu
Nejznámější česká stavebnice vznikla téměř před sto lety. Továrnu ale jejímu majiteli a geniálnímu vynálezci sebrali. Stavebnici Merku vynalezl Jaroslav Vancl.
-
Koh-i-noor. V roce 1889 uvedla firma na trh tužku, kterou v obchodech koupíte i dnes
Josef Hardtmuth od mala projevoval umělecké sklony. Jedním z jeho vynálezů byla směs rozemletého grafitu s jílem, která dala základ pro výrobu tužek různé tvrdosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
