Karel Černý: Roušky znali už v 17. století. V masce se zobákem byla směs bylin, chránila proti moru
Lidstvo se s epidemiemi potýkalo od nepaměti. Izolace, lazarety, karanténa. Už ve středověku platila podobná opatření jako zažíváme dnes. (repríza pořadu)
Čtěte také
Dějiny lékařství přinášejí zajímavé údaje a mnoho srovnání se současnou celosvětovou epidemií koronavirem. Jaká byla v historii opatření a měli lidé důvěru v lékaře? „Důvěra vždycky kolísala,“ říká historik lékařství Karel Černý v pořadu Jak to vidí...
Výrazy jako epidemie nebo pandemie vycházejí ze starořečtiny. „Důležité poznatky poskytlo dílo, kterým Thukydidés popsal athénský mor. Významné je tím, jak detailně to popsal,“ vysvětluje historik v rozhovoru na Dvojce.
Účinná opatření byla známa už v 16. století
Ke konci středověku lidé věřili nadpřirozeným silám, ale bylo už možné vytvořit i první komunitní opatření proti šíření nákazy. „V 16. století se opatření zdokonalila a podobají se těm, která známe dnes,“ říká Černý. „Izolace nemocných, zakládání lazaretů, karanténa. Není to nic nového.“
Kdy se v historii poprvé objevila rouška? „Lidé se nejprve bránili zápachu. V 17. století máme zdokumentovány zobáky, které slouží jako kontejnery na vonné směsi a byliny,“ popisuje.
Opatření přinášejí efekt postupně, vědci potřebují čas
Jak účinná tato opatření byla, je podle historika Černého velmi složité určit. „Nemáme totiž přesné údaje, protože mnoho zemí nemá možnost vést kvalitní zdravotnickou dokumentaci.“ Odhaduje se, že při španělské chřipce zemřelo mezi 25 a 50 miliony lidí. „Mor v polovině 14. století připravil o život až třetinu populace v Evropě,“ vypočítává odborník na historii lékařství.
Za pozitivní považuje výzkum a vědecké poznatky. „Konkrétní výsledky nemají vědci hned. Pozitivní dopady na náš život jsou ale dramatické. Rád bych zmínil například obrovský význam zavedení očkování proti neštovicím.“
Další témata rozhovoru: jaká protiepidemiologická doporučení platila už v Antice; jaký význam měly epidemie v minulosti.
Související
-
Richard Hindls: Epidemie stojí lidstvo strašně moc. Nezbývá než věřit, že to dobře dopadne
V České republice začne opět platit nouzový stav. Cílem je zabránit šíření epidemie koronaviru. Jaký dopad budou nové restrikce mít?
-
Andor Šándor: Máme štěstí, že se epidemii daří rozkládat v čase
Senátoři kritizují postup Babišovy vlády během koronavirové krize. Kritika by měla být konstruktivní a vést k tomu, abychom to dělali lépe, míní bezpečnostní analytik.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
