Kardanův závěs

Užívá se k zavěšení kompasu či lodního chronometru. S kardanem mají zkušenost všichni, kteří usedají za volant. První takové zařízení vymyslel Filón Byzantský, autor spisu Mechanika, matematik a konstruktér válečných strojů, kolem roku 230 před naším letopočtem.

Renesanční muž mnoha oborů a znalostí

Ovšem pojmenování dostalo zařízení o mnoho set let později podle Itala Geronima, Gerolama, někdy též Girolama Cardano (latinsky Hieronymus Cardanus) naorzeného 24. září 1501 v italském městě Pavia. Byl významný renesanční matematik, filosof, astronom a astrolog.

Jeho otec byl právník. Měl matematické nadání a přátelil se s Leonardem da Vincim. Matka prý ale dítě nechtěla a pokusila se o potrat. Neúspěšně – pro budoucí generace nutno říct naštěstí!

Kardanův závěs|foto: licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Byl prý neduživé dítě a to ho přivedlo ke studiu medicíny. Působil převážně v Miláně, Pavii a Bologni. V roce 1545 napsal spis Ars magna, ve kterém uveřejnil postupy řešení rovnic 3. a 4. stupně, jejichž výsledkem jsou takzvané Cardanovy vzorce.

Popsal Cardanův závěs a Cardanův kloub

Významná jsou jeho pozorování v oboru medicíny – zajímala ho patologie, zkoumal tuberkulózu, astma, tyfus, venerické choroby. Jeho jméno se často řadí vedle velikánů Hippokrata a Galena.

Muž na svou dobu velmi moderní napsal přes dvě stovky knih a mnohé z nich se staly tím, čemu bychom dneska řekli bestselery. Zajímalo ho kouzelnictví, jednorožci, krevní oběh, architektura, balistika, horoskopy, dokonce prý vypočítal a publikoval horoskop Ježíše Krista, za což skončil ve vezení a zbavili ho akademického titulu. Poslední léta prožil v Římě, kde sepisoval své paměti. Zemřel patrně 20. září 1576.

Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.