Jsme na počátku dalšího vymírání planety?

Kdo by neznal české filmové studio Barrandov. Je vybudováno v Praze na Barrandovských skalách. Víte ale, kdo to byl Barrande? V první polovině 19. století dostal francouzský inženýr Joachime Barrande za úkol zjistit, jestli by údolím Berounky mohla vést koněspřežná železnice z Prahy do Plzně. Barrande zahájil průzkumné práce, ale na projekt došly peníze.

Mezitím však průzkumníci u vesnic Skryje a Týřovice narazili na bohaté naleziště trilobitů. Trilobiti byli mořští živočichové a Barrandovi bylo naprosto zřejmé, že oblast, kde dnes leží Česká republika, tvořila svého času mořské dno.

Barrande neznal tektoniku a nevěděl, že kontinenty plují po zemském povrchu a mění svou polohu. Věděl ale, že dlouhodobě se mění jak zemský povrch, tak jeho klima. A jestliže se klima měnilo v minulosti, jistě se mění i dnes.

My už to teď víme, otepluje se. A to velmi výrazně. Možná si řeknete, v čem je problém, vždyť tu přeci už byla doba, kdy aligátoři běhali po Špicberkách a dinosauři po Antarktidě. Když bude tepleji, tím líp pro nás, horší by bylo, kdyby se vrátila doba ledová, nebo ne?

Ne! Problém je v rychlosti globální změny. Pomalým změnám se evoluce přizpůsobí, u rychlých změn už to tak samozřejmé není.

Zánik trilobitů

Ač je planeta Země stará 4,5 miliardy let, složitější organismy se objevily až v prvohorách, někdy před pěti sty čtyřiceti (540) miliony let. Trilobiti obývali planetu téměř polovinu této doby, 270 milionů let, než úplně vyhynuli. Ani 270 milionů let existence tak není zárukou pro přežití, natož pak necelé 3 miliony u člověka jako rodu, a 200 tisíc let u druhu Homo sapiens sapiens.

Trilobiti v Čechách|foto: Josef Kopecký

Trilobiti přežili několik katastrof, než je dorazila rychlá změna přírodních podmínek na konci prvohor. Co přesně ji způsobilo, nevíme, stala se tak dávno, že stopy po ní jsou těžko čitelné. Možná bakterie produkující metan, možná střet planety s planetkou či kometou, možná masivní sopečné výbuchy na Sibiři, které podpálily uhelné sloje, možná kombinace více faktorů, která vedla k rozpuštění metanových hydrátů a permafrostu.

Podobnost zániku trilobitů se současností

Víme však, že se do atmosféry během krátké doby dostaly biliony tun uhlíku, které v reakci s vodou způsobily prudké okyselení oceánů. Vyhynuli živočichové, kterým kyselá voda rozpustila schránky z uhličitanu vápenatého. Zároveň došlo k úbytku kyslíku v mořích a mnoho živočichů se udusilo.

Čtěte také

Vytvořily se ideální podmínky pro prastaré druhy bakterií produkující sirovodík. Sirovodík je jedovatý pro živočichy i rostliny a ničí ozonovou vrstvu, což se projevilo vyšší propustností ultrafialového záření a následným genetickým poškozením vyšších organismů.

Globální teplota se zvýšila o nějakých 8 stupňů a došlo k jedinému známému masovému vyhynutí hmyzu, kdy zmizelo nejméně osm hmyzích řádů.

Celkově vymřelo 80 - 96% druhů mořských tvorů a 70% druhů suchozemských obratlovců. Evoluci trvalo dalších 10 milionů let, než se život jakž takž vzpamatoval.

Pět velkých vymírání

To byly události staré přes 250 milionů let. Podobných epizod masového vyhynutí je v historii naší planety pět a vždy je doprovázela nějaká rychlá ekologická změna. K poslednímu vymírání došlo na konci druhohor před 66 miliony let a slyšel o něm každý z vás. Způsobil ho nejspíš pád meteoritu a vyhynuli při něm dinosauři.

Uvolnil se tím prostor pro tehdy malé savce, ze kterých se nakonec vyvinul člověk. V současných podmínkách je člověk dominantní formou života a má proto největší evoluční zájem na tom, aby se neměnily. Jenže ony se mění a moc rychle!

Rychlost současné změny

Pro dnešní rychlý nárůst CO2 nemáme v geologických záznamech srovnání nejméně od doby vyhynutí dinosaurů.

Podobná situace nastala pouze před 56 miliony let, kdy se do atmosféry dostalo větší množství oxidu uhličitého s metanem a teplota se zvýšila o pět stupňů v mírném pásmu a o 8 stupňů na pólech. Zmizely korálové útesy a ryby, které na nich žily.

Tropická zvířata se přestěhovala na sever a živočichové se kvůli nepříznivým podmínkám scvrkli. Dokázali tak v horku lépe odvádět teplo a nepotřebovali tolik stravy. Například těla předků koní se zmenšila o 30% a jejich holenní kosti byly velké jako dnešní kuřecí stehýnka.

Bohužel, dnešní nárůst skleníkových plynů je v porovnání s tímto obdobím desetkrát rychlejší. Je to podobný rozdíl, jako když parašutista dopadne na zem rychlostí 20 kilometrů za hodinu s otevřeným padákem, nebo 200 kilometrů za hodinu s padákem zavřeným.

Koncentrace CO2 ve vzduchu a vymírání (adaptováno z knihy Petera Warda „Under a Green Sky“)|foto: Jan Kozderka, Alexander Ač

Šesté masové vymírání

Současná situace není srovnatelná s ničím, s čím se doposud člověk setkal. Pokud se nám nepodaří pálení fosilních paliv zastavit, z biologů se stanou paleontologové. Je totiž pravděpodobné, že se nacházíme v raných stádiích šestého masového vymírání! Vždyť jen v mořích za posledních 40 let poklesly na 50 % populace ryb, obratlovců a korálů.

Za počátek vymírání může nejen změna klimatu, ale i další důsledky lidské činnosti, jako narušený cyklus oběhu dusíku a fosforu v přírodě nebo rozmach zemědělství. Vliv člověka na planetu už začíná být srovnatelný se silami geologickými. Ano, člověk začíná mít sílu hory a neumí ji zkrotit.

Může být člověk nebezpečím sám sobě?

Téměř každý si dokáže představit, že se dá lidstvo zničit několika velkými výbuchy jaderných bomb. Podobného výsledku se ale dá dosáhnout, pokud dojde k dostatečně velkému množství malých výbuchů, třeba takových, které každodenně probíhají ve spalovacích motorech našich automobilů. Zabere to jen o něco více času.

Nezbývá než čelit faktu: zemské klima se mění takovým tempem, že je ohroženo všechno, na čem nám záleží, možná i existence našeho druhu. Život jako takový působení člověka nejspíš přežije. Přežije ho ale člověk?

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.