Jsme asi jedna z mála rodin, která si doma teď neleze na nervy, pochvaluje si herec Michal Dlouhý
„Já jsem si vlastně vždycky přál dva roky prázdnin. Doma si to teď spolu užíváme,“ přiznává se Adéle Gondíkové v Blízkých setkáních.
„Před rokem, na začátku pandemie, jsem byl šťastný, protože zvolnění přišlo v pravý čas. Samozřejmě jsem v té době netušil, jak složitá a těžká doba přijde. Ale jsem rád, že vidím svoje dcery vyrůstat v době, kdy se mění z dětí na děvčata.“
„Doma si to užíváme a žijeme v harmonii. Dal jsem do pořádku domácnost, všechno mám uklizené, srovnané, už nevím, co bych vyhodil, mám dokonce v pořádku i papíry,“ směje se Michal Dlouhý. „Jsme asi jedna z mála rodin, kde si nelezeme na nervy. Ale to je otázka jednoho dne a může to být úplně obráceně,“ prohlašuje s nadsázkou.
Učitele obdivuji
S manželkou Zuzanou vychovávají dvě dcery. „Holky mají distanční výuku, kterou naštěstí zastane žena, já jsem přes technické záležitosti. Ale rád poslouchám, když se učí. Obdivuji učitele a smekám před nimi klobouk za to, jak se dokázali přeučit a ze dne na den přejít na tuto formu výuky. Mladší dcera má starší paní učitelku, která dokáže děti neuvěřitelně přitáhnout k učení i přes počítač,“ říká spokojeně Michal Dlouhý.
Jaký trik má na to, když se diváci v divadle nesmějí? Jaké adrenalinové sporty má rád? Který film ho zavedl do záporných rolí?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
