Jsem životní naivka. Věřím na lásku na celý život. Dana Morávková u Haliny Pawlowské

Největší audioportál na českém internetu

Dana Morávková | Foto: Elena Horálková

V dětství jí učarovalo krasobruslení natolik, že se mu začala věnovat vrcholově. „Neodradila mě ani černobílá televize. Krásu a barevnost sportovních dresů jsem vnímala i tak,“ směje se herečka.

Na ledě se Dana Morávková věnovala tanci. Dvakrát se dokonce stala juniorskou mistryní republiky. „Milovala jsem to, i když to byla obrovská dřina i velká oběť od rodičů. Tatínek vždycky v pět ráno nastartoval trabanta, abych v šest hodin mohla být na zimáku. Každý víkend navíc byly závody, takže chod domácnosti se tomu musel přizpůsobit,“ vzpomíná.

Diváky potřebuji

Dana Morávková není jen herečkou. Věnuje se i moderování a choreografii. „Všechny moje profese jsou krásné. Ani jedna z nich ale nejde dělat doma. Scénář si sice mohu nastudovat doma, ale k výkonu jsou potřeba diváci. Během pandemie mi kolegové i diváci velmi chyběli,“ přiznává.

Od čtení scénářů nemá Dana Morávková daleko ke čtení knížek. „Nejčastěji jsem vždycky četla na dovolené. Jsem ležící čtecí typ. Prostě ležím a čtu,“ směje se.

K napsání vlastní knihy ale zatím odvahu nenašla. To zatím přenechává svému synovi, který právě studuje anglickou literaturu a tvůrčí psaní. „Je to krásné, ale těžké povolání. Často jsou spisovatelé hodně sami se sebou, což je podle mě těžké,“ usmívá se.

Jsou situace, kdy si připadá směšná? Proč má ráda Prahu? A uvědomuje si úspěch?

Související

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.