Jedová mlékárna. Vydělat mohli miliardy, vyrobili ale pouhé dvě pilulky
Největší drogová kauza v zemích východního bloku známá jako Pudr a Klepeta. Jak policisté zlikvidovali ilegální výrobnu extáze v den jejího spuštění?
Scénář: Jitka Škápíková a Michal Dlouhý
Režie: Jaroslav Kodeš
Zvuk: Petr Šplíchal
Český reemigrant se rozhodl přenést výrobu drogy extáze (MDMA – metylen dioxy metamfetamin) z Nizozemska do levnějšího Československa. Továrnu postavil v rodinném domku svého kamaráda v obci Horní Jirčany u Prahy.
Zařízení pro domácí chemičku získali z mlékáren. Obsluhovat ho měli Holanďani, známé firmy. Vyrábět drogy u nás vyšlo levněji. A také zákony tu byly děravější… Jenže už na začátku roku 1994 měla protidrogová centrála informace o konkrétních osobách, adresu výrobny i zvláštní pracovní tým.
Policejní akce Pudr
Zjistilo se, že výchozí surovinu pachatelé nakupovali naprosto legálně v jedné české chemičce pod záminkou, že ji budou vyvážet do zahraničí. Dokonce si obstarali i povolení Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Chemická látka ale nikdy neopustila hranice.
Soudce příslušného krajského soudu dal souhlas k použití operativní techniky. Byly povoleny telefonní odposlechy a oblast monitoroval i vrtulník se speciálním vybavením. Těsně před spuštěním výroby měl ale hlavní strůjce podniku odjet do Amsterodamu. Policie rozhodla o okamžitém zásahu.
Policejní akce Klepeta
Pachatele zadržela 31. května 1995 večer na hranicích. Druhý den ráno se protidrogová centrála spolu se středočeskou zásahovou jednotkou vydala do domu v Horních Jirčanech. Akce Klepeta odstartovala 1. června v 8.30. Přesně v den, kdy skončil zkušební provoz. Extáze právě přicházela na svět.
Tři Holanďany a dva Čechy zajistila policie přímo v domě. Posledního člena zatkli ve stejný den v Praze při nákupu raznice do tabletovacího stroje. Na konci výrobního pásu, v tabletovacím stroji ze Slovenska, se našly dvě dokončené pilulky extáze.
Krátký proces, vysoké tresty
Bylo zajištěno 700 kg suroviny zhruba na výrobu 35 milionů tablet s cenou 7000 korun za kus. Výrobna připomínající pivovar byla schopná produkovat 17 kg extáze denně. První várka by vydělala přes čtvrt miliardy korun.
Všech osm hlavních aktérů inkasovalo u soudu první instance za nedovolenou výrobu omamných a psychotropních látek a jedů od sedmi do deseti let odnětí svobody. Všichni se odvolali a vyšší soud jim posléze tresty ještě zvýšil.
Související
-
Bílý jed. Kriminální případ z doby, kdy byl kokain múzou umělců
„Kdo nešňupe dneska hlínu, ten holduje kokaínu. Šňupe ho a vidí svět, samou lásku samý květ!“ zpíval ve 30. letech Hugo Haas na melodii Járy Pospíšila.
-
Prodavači snů. První velký případ podvodu s omamnými látkami
„Každý lepší člověk dnes šňupe kokain. Je to jako si koupit pěkný sen.“ Rok 1924 se zapsal do historie nástupem kokainové epidemie.
-
Případ Apollo aneb pět vražd Kolínského gangu
Tak rozsáhlou síť, s výjimkou orlických vražd, tuzemská kriminalistika nezaznamenala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.