Jaroslav Dušek: "Hrozně se těším až bude prezident režisérem ..."

Jaroslav Dušek se narodil téměř "na prknech co znamenají svět". Jeho tatínek je osvětlovačem v Semaforu a tak vyrůstal s humorem Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Ve škole byl vzorným žákem, i když "trochu přidrzlým". Procházelo mu to ale prý jen "kvůli jeho jedničkám". Protože měl dobrý prospěch, mohl dokonce hrát i na budějovickém gymnáziu. Na prvním představení studentského souboru se třídní profesorka strašně smála ... "Jardo, tohle nesmí přestat," řekla mu tehdy a netušila, že tím předznamenala jeho budoucí povolání. "Nikdy jsem si nemyslel, že se tím jednou budu živit“.

J. Dušek si vyzkoušel mnoho profesí. Byl topičem, myl okna... Amatérsky ale hrál stále. Teprve po tzv. revoluci začal "za to" pobírat honoráře, i když za herce v tom pravém slova smyslu se prý nepovažuje. "Hra a herectví jsou rozdílné kategorie a já si spíš hraju. Vždycky chci, aby mě to bavilo." Proto také odmítl nejeden scénář ... i když ... "je to ošidná věc. Kývnete na scénář, ale na place se vše změní a točí se něco jiného. U filmu je obzvlášť těžké poznat, jak dopadne. Herec je jen jeden střípek z celé mozaiky. Hodně záleží na střihu, hudbě, kameře a na dalších profesích."
V současnosti je plně vytížen divadlem. Stále vyprodané je i představení "Čtyři dohody", inspirované útlou knihou mexického spisovatele Miguela Ruize o moudrosti dávných Toltéků, které uvádí pražský klub Lávka. Potkat jej můžeme i v divadelní hře "U výčepu", kde hraje dokonce s neslyšícími herci a se kterou s úspěchem objíždějí různá česká města.
Rozhodně si poslechněte v záznamu celý rozhovor!

Nestihli jste páteční (18.6.2010) vysílání Hosta do domu? Přečtěte a poslechněte si! Podrobnosti najdete v článku: Každý může být hvězdou ...