Jan Pačes: Vybíjení křečků z Česka kvůli covidu je trochu panika. Jak ale přenos ze zvířete na člověka a zase zpět zastavit, vědci nevědí

Ohniskem nákazy v Hongkongu se stala místní síť zverimexů. Kvůli obavám ze zpětného přenosu na člověka úřady okamžitě zakázaly prodej a dovoz malých hlodavců a jejich hromadnou likvidaci.

„Utracení tisíců křečků je trochu panika, jako pokaždé, když se objeví něco nečekaného,“ hodnotí situaci molekulární genetik Jan Pačes.

„Koronavirus má ale bohužel tu špatnou vlastnost, že dokáže přeskakovat z jednoho druhu na druhý a i člověk dokáže zpětně nakazit zvíře. Jak to zastavit, ale vědci zatím nevědí.“

Křečci z Česka

Na začátku epidemie se nicméně nakažení křečci zdáli být výhodou. Sloužili totiž jako dobrý model pro testování, jak fungují roušky. Jako zajímavé se nyní jeví z našeho pohledu to, že křečci, kteří jsou v Hongkongu oblíbenými domácími mazlíčky, zřejmě pocházeli z Česka.

Čtěte také

iROZHLAS

Nelíbejte křečky, vyzývají úřady v Hongkongu. Kvůli covidu utratí 2000 malých hlodavců

„Díky tomu, že koronavirus dokážeme velice dobře geneticky stopovat, se skutečně prokázalo, že do Hongkongu byl daný typ viru dovezen ve zvířatech. Když jej pak místní vědci porovnali s mezinárodní databází vzorků, zjistili, že nejbližší vzorky skutečně pocházejí z Čech, ty další pak ze Slovenska a z Německa,“ potvrzuje host Dvojky.

To, že si křečci a lidé dokážou předávat koronavirus oboustranně, je ale pro virology velmi závažné zjištění. „S koronavirem sice bojujeme medicínskými a technickými prostředky, nejdůležitější boj se ale odehrává mezi druhy. Smůla je, když si koronavirus chce odpočinout a přeskočí do jiného organismu. Tam může rychle nasbírat řadu mutací a vrátit se zpátky.“

To se možná stalo i u nejrozšířenější varianty omikron, i když hlavní hypotézou zůstává, že vznikla v chronicky nemocném jedinci. „Možné ale je, že virus nějakou dobu přežíval i v afrických krysách nebo myšicích. Zvířat, která se mohou nakazit, je ale daleko více. Kromě hlodavců to jsou norci, jeleni, ale nakažené třeba byly i gorily a kočkovité šelmy v pražské zoo.“

Záhada ve volné přírodě

Dobře doložitelný přenos koronaviru ze zvířete na člověka je právě u zmíněných norků. „U norků to probíhalo podobně jako u křečků. Od chovatelů byli nakaženi norci na dánských kožešinových farmách, kteří zpětně své ošetřovatele znovu nakazili. V tomto přeskoku jsme už tenkrát objevili takové mutace, které se u člověka zatím nevyskytli. Dneska už jednu z toho vidíme u omikronu.“

Čtěte také

iROZHLAS

Světová zdravotnická organizace: Mutace koronaviru od norků se není třeba zvlášť obávat

Největší záhadou ale pro vědce zůstávají nakažení jelenci běloocasí v severní Americe, i když už nich zpětný přenos na člověka zatím prokázán nebyl.

„U křečků je to jasné. Je to mazlíček. Norci zase mají ošetřovatele, kteří jsou s nimi v těsném kontaktu. Jak se to ale děje ve volné přírodě, není úplně jasné. V některých státech je nakaženo až 80 % jelenců, kteří se mezi sebou tak často nepotkávají. K přenosu tedy zřejmě dochází opakovaně a zřejmě to koreluje s loveckou sezónou.“

Další témata rozhovoru: přenos covidu ze zvířete na člověka a zpět; jakým způsobem se mohli nakazit jelenci běloocasí v severní Americe; proč svět sklouzává z racia do sentimentu.