Jan Pačes: Nová varianta koronaviru právě vzniká. Epidemie se nezastavila
Pandemická pohotovost a s ní veškerá plošná protikoronavirová opatření skončily. Přesto to neznamená, že by se genetický vývoj epidemie zastavil. Právě teď se totiž rozhoduje o tom, co se bude dít na podzim. Převládne některá ze subvariant omikronu, nebo vznikne varianta nová? Genetik Jan Pačes v audiozáznamu vysvětlí i to, jak je to s rezistencí na antibiotika, proč neexistují širokospektrální antivirotika i jak dlouhá je postvakcinační a postinfekční imunita u omikronu.
V České republice je na rozdíl třeba od Jihoafrické republiky, kde probíhá pátá vlna epidemie, situace klidná. Skončila povinnost nosit roušky i ve zdravotnických zařízeních. Testuje se ještě méně než v době, kdy lidé měli nárok na jeden hrazený preventivní test na koronavirus měsíčně. Přesto to neznamená, že by celková čísla byla úplně nízká.
Čtěte také
„Monitoring stále probíhá, takže víme, co se aktuálně děje. Očekáváme, že v létě bude případů ještě méně. Z hlediska epidemiologické strategie ale bude nejdůležitější odhadnout, co se bude dít na podzim,“ vysvětluje molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky AV Jan Pačes.
Šíření pokračuje
Se začátkem topné sezóny a se zhoršeným počasím se výskyt respiračních chorob logicky zvýší. O tom, která varianta koronaviru se tu na podzim rozšíří, se ale rozhoduje právě teď. „Teď někde tato varianta vzniká. A během léta se pak bude připravovat, aby se na podzim rozrostla. Odhadneme-li to ale dobře, budeme moct včas obstarat dostatek specifických léků.“
Čtěte také
Některé léky na koronavirus jsou totiž podle vysvětlení vědce univerzální, jiné jsou naopak hodně specifické pro konkrétní variantu. Jde zejména o monoklonální protilátky, jejichž výroba nějakou dobu trvá.
„Víme, že epidemie se v genetickém vývoji nezastavila. Sice se pořád hovoří o omikronu, ale už dávno nejde o omikron, který se tu objevil před třemi měsíci. Z dat víme, že u nás teď převládá subvarianta BA.2, pravděpodobně ale přijdou další podvarianty. Odkud se rozšíří, zatím nevíme. Může to být z Jihoafrické republiky, kde se teď šíří varianta BA.4 a BA.5, nebo k nám přijde BA.2.12.1 ze Spojených států. Proto je tak moc důležité neustále sekvenovat,“ nabádá imunolog.
Souboj s přírodou
Odhadnout, která varianta zvítězí, je samozřejmě velmi obtížné. Dosud se také neví, zda nové subvarianty způsobují závažnější formy onemocnění. „Proti žádnému respiračnímu onemocnění ale bohužel neexistuje zázračná pilulka, která by ochránila proti nákaze. To, co současná medicína umí, je ochránit nás proti těžkému průběhu a proti smrti. Hlavní snaha tedy je, aby po celém světě bylo viru málo, nebo aby případná další vlna byla malá a krátká, jako je tomu třeba u chřipky.“
Největším strašákem je případný výskyt takové varianty, která by unikala zcela naší imunitě. „Nová varianta se vždycky objevila jednou za půl roku. Doba, kdy se to znovu může stát, se tedy blíží. A vidíme, že vznikají subvarianty omikronu. Vznikají právě proto, že začínají lépe růst. Což je možné ze dvou důvodů. Buď se rychleji šíří, anebo unikají protilátkám, které zrovna v populaci jsou. Proto je dobré na podzim myslet a být ve střehu,“ doporučuje Jan Pačes.
Související
-
Václav Hořejší: Omikron odolává dosavadnímu očkování i prodělání nemoci. Máme už jen jedno opatření
„Nic horšího než omikron už nepřijde,“ myslí si molekulární imunolog. „Svou infekčností se blíží spalničkám. Současná opatření na něj mají malý efekt.“
-
Jan Pačes: Nahromadili jsme si protilátky v domnění, že nás to zachrání. Na ostatní jsme zapomněli
Nová varianta koronaviru omikron byla poprvé detekována v jižní Africe. Souvisí to s nízkou proočkovaností tamních obyvatel?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.