Jan Kubáček: Mnohé bolesti dnešního světa mají kořeny v době první světové války

Čtěte také

Vlčí máky zachraňují příběhy bojovníků za svobodu. Začala sbírka ke Dni válečných veteránů

Před 101 lety, 11. listopadu 1918, zavládlo na všech frontách první světové války příměří. Konflikt přinesl rozpad německého a rakousko-uherského císařství i Osmanské říše. Ve střední a východní Evropě vznikly nové národní státy. Německé kolonie a osmanské državy byly rozděleny mezi ostatní mocnosti.

Národy bez států, státy bez národů

Zdánlivě vzdálené události dodnes poznamenávají dění v těchto oblastech světa, potvrzuje nový pravidelný host pořadu Jak to vidí politolog Jan Kubáček.

„Dějiny se někdy neustále bolestivě vracejí. Mnohé bolesti v dnešní Sýrii, Iráku a sousedních státech odpovídají situaci v době velké války, ale i době, kdy o hranicích rozhodovaly armády, a hlavně generálové a politici, kteří vzali mapu, pravítko a začali šrafovat hranice.“

„Neplatí, že když budeme toto téma vytěsňovat, ono nás nedoběhne. Poslední léta ukázala, že tyto společnosti jsou schopné přijít k nám i fyzicky a připomenout nám tenhle problém,“ říká politolog Jan Kubáček|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Následky jejich rozhodnutí dodnes ovlivňují životy lidí v Arábii, Africe nebo na Balkánu. „Jsou tam národnosti, které se ani po sto letech necítí doma, rozdělené národy, a hlavně tam vznikla souslednost nekonečných bolestí a křivd, na které se těžko navazuje mírovou nebo stabilní a konstruktivní politikou,“ popisuje politolog.

„Neplatí ani to, že když budeme toto téma vytěsňovat, ono nás nedoběhne. Poslední léta ukázala, že tyto společnosti jsou schopné přijít k nám i fyzicky a připomenout nám tenhle problém,“ dodává Jan Kubáček.

Ostrý řez zvenčí ničemu nepomůže

Cestou k řešení je podle něj pečlivá drobná práce na budování soudržné a funkční společnosti. Ale i špetka historického štěstí. „Těmto společnostem by nesmírně pomohlo nejdřív postupné navazování spolupráce a pragmatického, velmi konkrétního partnerství na lokálních a regionálních úrovních.“

Kurdové jsou největším národem bez vlastního státu|foto:Český rozhlas

„To vede ke stabilitě a vzájemnému respektu mezi lidmi a jednotlivými národnostmi, které postupně prorůstají i do vyšších pater politiky. Varianta typu: teď přijdeme a přemalujeme hranice, nově rozdělíme karty, se ukazuje jako nezvládnutelná,“ uzavírá svoje úvahy Jan Kubáček.

Další témata rozhovoru: Den válečných veteránů; smír mezi Katalánci a centrální vládou v Madridu; smrt Jana Stráského; rozpad ČSFR; rozhodování formou přímé demokracie; listopad 1989 a role mladých lidí a studentů dnes.