Jan Kubáček: Mnohé bolesti dnešního světa mají kořeny v době první světové války
Připomínáme si Den válečných veteránů a konec první světové války? Jak se do dnešní doby promítá přerozdělení světa, ke kterému po jejím skončení došlo?
Čtěte také
Před 101 lety, 11. listopadu 1918, zavládlo na všech frontách první světové války příměří. Konflikt přinesl rozpad německého a rakousko-uherského císařství i Osmanské říše. Ve střední a východní Evropě vznikly nové národní státy. Německé kolonie a osmanské državy byly rozděleny mezi ostatní mocnosti.
Národy bez států, státy bez národů
Zdánlivě vzdálené události dodnes poznamenávají dění v těchto oblastech světa, potvrzuje nový pravidelný host pořadu Jak to vidí politolog Jan Kubáček.
„Dějiny se někdy neustále bolestivě vracejí. Mnohé bolesti v dnešní Sýrii, Iráku a sousedních státech odpovídají situaci v době velké války, ale i době, kdy o hranicích rozhodovaly armády, a hlavně generálové a politici, kteří vzali mapu, pravítko a začali šrafovat hranice.“
Následky jejich rozhodnutí dodnes ovlivňují životy lidí v Arábii, Africe nebo na Balkánu. „Jsou tam národnosti, které se ani po sto letech necítí doma, rozdělené národy, a hlavně tam vznikla souslednost nekonečných bolestí a křivd, na které se těžko navazuje mírovou nebo stabilní a konstruktivní politikou,“ popisuje politolog.
„Neplatí ani to, že když budeme toto téma vytěsňovat, ono nás nedoběhne. Poslední léta ukázala, že tyto společnosti jsou schopné přijít k nám i fyzicky a připomenout nám tenhle problém,“ dodává Jan Kubáček.
Ostrý řez zvenčí ničemu nepomůže
Cestou k řešení je podle něj pečlivá drobná práce na budování soudržné a funkční společnosti. Ale i špetka historického štěstí. „Těmto společnostem by nesmírně pomohlo nejdřív postupné navazování spolupráce a pragmatického, velmi konkrétního partnerství na lokálních a regionálních úrovních.“
„To vede ke stabilitě a vzájemnému respektu mezi lidmi a jednotlivými národnostmi, které postupně prorůstají i do vyšších pater politiky. Varianta typu: teď přijdeme a přemalujeme hranice, nově rozdělíme karty, se ukazuje jako nezvládnutelná,“ uzavírá svoje úvahy Jan Kubáček.
Další témata rozhovoru: Den válečných veteránů; smír mezi Katalánci a centrální vládou v Madridu; smrt Jana Stráského; rozpad ČSFR; rozhodování formou přímé demokracie; listopad 1989 a role mladých lidí a studentů dnes.
Související
-
-
Vlčí máky pomáhají zachraňovat příběhy bojovníků za svobodu
Od začátku listopadu si můžete koupit červené květy vlčích máků. Přispějete tím k uchování příběhů válečných veteránů, aby se na jejich hrdinství nikdy nezapomnělo.
-
1209. schůzka: „Mírový“ císař
Ve třetím, přelomovém roce první světové války se události valily jako mořské vlny při pobřeží jedna přes druhou a navzájem se ovlivňovaly. Tu propojenost dějů roku...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
