Jan Krajhanzl: Je vakcína nebezpečnější než covid, nebo není?
„Některé argumenty lidí racionálně nepochopíme. Ale psychologicky je tam velmi silná obrana před úzkostí,“ vysvětluje sociální psycholog příklon lidí k dezinformacím.
„Přirozená vlastnost lidí je podceňovat negativní dopady, které může mít naše chování,“ vysvětluje na Dvojce sociální psycholog Jan Krajhanzl. „Řada lidí má pořád pocit, že je to něco, o čem můžeme velmi dobře diskutovat. Jestli například je vakcína nebezpečnější než covid, nebo není.“
Čtěte také
„Jestli se ale v tomto případě podíváme na data z důvěryhodných zdrojů, vidíme, že tam není zas tak o čem debatovat. Tohle není debata o tom, jestli máme radši vanilkovou nebo pistáciovou zmrzlinu,“ říká. „Mluvíme tady o nějaké realitě. O nějaké části reality, kterou máme velmi dobře popsanou.“
Je to obrana proti úzkosti
Proč k tomu dochází? „Veřejnost je pod velkým tlakem. Znám řadu velmi citlivých lidí, kteří i z první vlny epidemie byli velmi vyděšení. Upřímně. Nosili roušky důsledně úplně všude. Ale mám pocit, že se v těch lidech často něco zlomilo.“
„Zjistili, že takovou míru úzkosti a stresu nevydrží. A přidali se na tu stranu, která hledá alternativní a někdy dezinformační vysvětlení, aby té úzkosti a strachu nebyli vystaveni. Je to pro ně únik z osobního pocitu ohrožení. I za tu cenu, že v tu chvíli začínají negovat nebo popírat část reality. A potom člověk na internetu zachytí velmi složité debaty.“
Modelový rozhovor
„Někdo říká: Vysoký pocit nakažených o ničem nevypovídá, to je jenom chřipečka. Vy takovým lidem ukážete počet hospitalizovaných a že to u chřipky nikdy nebývá. A oni řeknou: Ti jsou tam přece z jiných důvodů, to jsou jiné nemoci. Tak jim ukážete tabulky počtu úmrtí, ale oni řeknou: No jo, ale kdo ví, proč umíráme, třeba umíráme na nějaké zanedbané onemocnění a na podobné věci. Tak jim ukážete celkový počet úmrtí. A oni znovu říkají: To jsou lidé, kteří spíš páchají sebevraždu nebo osamělí penzisté v izolaci. Tak jim ukážete křivku, která velmi kopíruje vývoj epidemie, že je tam ta vazba velmi úzká. A ti lidé vám řeknou, že statistikám nevěří. A vy už to skoro vzdáváte a říkáte: Tak se podívej, jak nemocnice praskají ve švech, jak záchranka nedoveze lidi včas. A ty lidi řeknou: A vy tomu věříte? A to je finální argument.“
„Je to velmi obtížně překonatelná hradba, kdy ti lidé mají silnou slepou skvrnu. Racionálně to nepochopíme, ale psychologicky je tam velmi silná intenzivní obrana před úzkostí,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... Jan Krajhanzl, sociální psycholog z katedry Environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Další témata rozhovoru: přijde čtvrtá vlna pandemie; čemu pomáhá nekompetentnost politiků; na co pandemie nemá vliv?
Související
-
Tomáš Zima: Povinné očkování na covid-19 je nesmysl. Třeba děti je zbytečné očkovat
Sledujeme světový závod o vývoj vakcíny proti novému typu koronaviru. Už teď se ale řeší, kdo ji dostane nejdřív a zda by mělo být toto očkování povinné.
-
Jan Pačes: Drobné příznaky po očkování jsou žádoucí. Je to známka toho, že vakcína funguje
Vynález vakcíny je bezpochyby největším objevem medicíny. Díky vakcinaci je možné imunitní aparát člověka připravit na dobu, kdy se objeví nemoc. A přežít ji.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
