Jan Jirák: Je spisovný jazyk rasistický? Boj za afroamerickou angličtinu není problém jazyka

Autoři ve své výzvě oproti tomu za rasistickou považují spisovnou angličtinu, protože dle nich odráží vidění světa bílých.

„Důležité je říci, že iniciátoři reprezentují určitý směr jazykovědného uvažování. Dlouhodobě pracují na tématu jazykové spravedlnosti. A právě nerovnocenným postavením afroamerické angličtiny se dlouhodobě zabývají,“ přibližuje problematiku Jan Jirák.

„Z jejich pohledu je to tedy naprosto logický příspěvek k tomu, co se ve Spojených státech v poslední době děje. I když se to může někomu na první pohled zdát jako nahodilá akce aktivistického spolku. Tak to ale není.“

Argument nerovnosti

K hnutí Black lives matter se svým prohlášením o rasistické akademické angličtině připojili i univerzitní profesoři|foto:Fotobanka Unsplash

Podle mediálního teoretika je ale problémem právě argument nerovnosti, který má sociální rozměr.

„Iniciátoři výzvy upozorňují na to, že sociální a kulturní tlak Spojených států je nastaven tak, že výraznějšího společenského úspěchu může dosáhnout ten, kdo se naučí spisovnou americkou angličtinu. Tedy jinými slovy jazyk kolonizátorů. Těch, kdo jsou v nadřazeném postavení.“

„To má na jedné straně svoji logiku, ale má to i jeden zádrhel. Spisovné jazyky totiž mají svůj velmi výrazný důvod. Představují společný komunikační nástroj na jednom území, kterému všichni rozumí a který je reprezentuje.“

Autoři výzvy v Americe ale říkají opak. „Podle nich není společný komunikační nástroj potřeba. Jednotlivé útvary, které se používají ke komunikaci v americkém prostředí, jsou dle nich skupinově reprezentativní,“ říká host Dvojky.

Vidění světa skrze jazyk

Afroamerická angličtina je bezpochyby velmi nejednotná, ale v argumentaci univerzitních profesorů to podstatné není.

„Důležité pro ně je, že brání v autentickém sebevyjádření těm, kteří ji užívají. Když ji užívají, nemají šanci se ve společnosti uplatnit. Musejí se proto učit jazyk svých bílých kolonizátorů. Jsou nuceni vidět svět skrze jazyk, který neodráží jejich vlastní zkušenost,“ popisuje hlavní problém Jan Jirák.

Je tedy reálné, že by afroamerická angličtina byla zařazena do školních osnov? „Moc velkou šanci to zřejmě nemá. Podstatné je, že v jazyce je vždy obsažena mnohagenerační zkušenost a hodnoty. V angličtině hlavního proudu je obsažen pohled na svět očima kolonizátorů. A to je to, co je afroamerické společnosti cizí.“

„Jsem proto hluboce přesvědčen, že problém americké společnosti není problém jazykový, ale v první řadě sociální,“ uzavírá Jirák.

Další témata rozhovoru: memoáry politiků jako literární žánr; karikatury islamistů; školní covidová výuka.