Tomáš Kraus: Rasová teorie je přežitek. Všichni máme sedm matek

7. červenec 2020

Protesty proti rasovému násilí v Americe vyvolaly diskusi i na starém kontinentě. Německo uvažuje o vyškrtnutí slova rasa ze své ústavy. Zastaví takový krok xenofobii?

Spolupředseda německé strany Zelených Robert Habeck odstartoval debatu o tom, zda by nemělo být z ústavy vyškrtnuto slovo rasa. Podle něj neexistuje nic jako rasa, jsou jenom lidé. Pouhá zmínka o rase je základem rasismu, protože lidi rozděluje.

„Otázkou je, jestli to pomůže. V zásadě má ale pravdu. Neustále se totiž pohybujeme v prostředí, které bylo nastaveno v 19. století. Rasové teorie vycházejí z učení Darwina a dalších, kteří na něj navázali,“ říká v pořadu Jak to vidí… tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Rasová teorie je přežitek

Rasismus je virus, my jsme vakcína. Protesty po smrti George Floyda Black Lives Matter se z USA rozšířily do celého světa

„Ve 20. století k tomu přibyla potřeba všechno zaškatulkovat, vytvořit systém a hierarchii. Z toho vycházel původně Darwin, ale i ti, kteří jeho teorii zneužívali. Jako třeba rasové učení nacismu. Pokud bychom se měli pohybovat v kategoriích té doby, existovala indoevropská rasa a židé byli její součástí.“

Dnes je možné podle genetických kódů rozluštit původ člověka jako takového. Vědci došli analýzou DNA k závěru, že lidstvo má sedm společných pramatek. „Rasová teorie je tedy určitý přežitek. Otázkou je, jestli když vypustíme jedno slovíčko, zabráníme rasismu, xenofobii a obecné nenávisti,“ říká host Dvojky.

Hnutí Black lives matter

Hnutí, které v Americe odstartoval policejní zákrok proti Afroameričanovi Georgi Floydovi, doprovází slogan Black lives matter. Mnozí ho ale považují za rasistický, protože záleží na všech životech.

„Svým způsobem je to přehnané. Ale bývá tomu tak vždy. Dobrý úmysl se velmi často změní v noční můru, pokud se změní rozsah. Rozsah je pak kontraproduktivní a začne sloužit protistraně. Protireakce na to, co je správné, jsou pak mnohdy velmi silné a zbytečné.“

Politika se dnes dělá na ulici

Rasové nepokoje po smrti Afroameričana George Floyda se z Ameriky rozšířily do celého světa

Amerika se s rasismem potýká dlouhodobě. „Dnes jsme ale v jiné situaci, nejenom demograficky, ale i z hlediska společenského konsenzu. Kdybychom se ho drželi, nikdy by nemohlo dojít k takovým pouličním nepokojům,“ myslí si Tomáš Kraus.

„Reakce je naprosto neadekvátní. Živelnost se zvrhla a pouliční nepokoje jsou toho dokladem. K žádné intelektuální diskusi, jako tomu bylo při rasových nepokojích v 60. letech, nedošlo. Tenkrát si Amerika svůj velký problém uvědomila. Dnes je to jiné. Dnes se politika dělá na ulici. A to je špatně.“

„K diskusi nedošlo proto, že dnešní svět je strašně rychlý. Je formován sociálními sítěmi, kde se objevuje spousta dezinformací. A odtud už je jen krůček ke společenské hysterii,“ uzavírá Tomáš Kraus.

Další témata rozhovoru: 605 let od upálení Jana Husa; co je to pravda?; dezinformace na sociálních sítích; xenofobie české společnosti; zemřel Ennio Morricone.

autoři: Zita Senková , Tomáš Kraus , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.