Tomáš Kraus: Rasová teorie je přežitek. Všichni máme sedm matek

Spolupředseda německé strany Zelených Robert Habeck odstartoval debatu o tom, zda by nemělo být z ústavy vyškrtnuto slovo rasa. Podle něj neexistuje nic jako rasa, jsou jenom lidé. Pouhá zmínka o rase je základem rasismu, protože lidi rozděluje.

„Otázkou je, jestli to pomůže. V zásadě má ale pravdu. Neustále se totiž pohybujeme v prostředí, které bylo nastaveno v 19. století. Rasové teorie vycházejí z učení Darwina a dalších, kteří na něj navázali,“ říká v pořadu Jak to vidí… tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Rasová teorie je přežitek

Rasová teorie je přežitek. Problém je, že diskusi nahradila politika na ulici|foto:Fotobanka Unsplash

„Ve 20. století k tomu přibyla potřeba všechno zaškatulkovat, vytvořit systém a hierarchii. Z toho vycházel původně Darwin, ale i ti, kteří jeho teorii zneužívali. Jako třeba rasové učení nacismu. Pokud bychom se měli pohybovat v kategoriích té doby, existovala indoevropská rasa a židé byli její součástí.“

Dnes je možné podle genetických kódů rozluštit původ člověka jako takového. Vědci došli analýzou DNA k závěru, že lidstvo má sedm společných pramatek. „Rasová teorie je tedy určitý přežitek. Otázkou je, jestli když vypustíme jedno slovíčko, zabráníme rasismu, xenofobii a obecné nenávisti,“ říká host Dvojky.

Hnutí Black lives matter

Hnutí, které v Americe odstartoval policejní zákrok proti Afroameričanovi Georgi Floydovi, doprovází slogan Black lives matter. Mnozí ho ale považují za rasistický, protože záleží na všech životech.

„Svým způsobem je to přehnané. Ale bývá tomu tak vždy. Dobrý úmysl se velmi často změní v noční můru, pokud se změní rozsah. Rozsah je pak kontraproduktivní a začne sloužit protistraně. Protireakce na to, co je správné, jsou pak mnohdy velmi silné a zbytečné.“

Politika se dnes dělá na ulici

Rasové nepokoje po smrti Afroameričana George Floyda se z Ameriky rozšířily do celého světa|foto:Vince Fleming,Unsplash

Amerika se s rasismem potýká dlouhodobě. „Dnes jsme ale v jiné situaci, nejenom demograficky, ale i z hlediska společenského konsenzu. Kdybychom se ho drželi, nikdy by nemohlo dojít k takovým pouličním nepokojům,“ myslí si Tomáš Kraus.

„Reakce je naprosto neadekvátní. Živelnost se zvrhla a pouliční nepokoje jsou toho dokladem. K žádné intelektuální diskusi, jako tomu bylo při rasových nepokojích v 60. letech, nedošlo. Tenkrát si Amerika svůj velký problém uvědomila. Dnes je to jiné. Dnes se politika dělá na ulici. A to je špatně.“

„K diskusi nedošlo proto, že dnešní svět je strašně rychlý. Je formován sociálními sítěmi, kde se objevuje spousta dezinformací. A odtud už je jen krůček ke společenské hysterii,“ uzavírá Tomáš Kraus.

Další témata rozhovoru: 605 let od upálení Jana Husa; co je to pravda?; dezinformace na sociálních sítích; xenofobie české společnosti; zemřel Ennio Morricone.