Jan Daňhelka: „Zašpuntování“ Suezského průplavu ukazuje, jak moc zranitelná tato dopravní tepna je

31. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V Suezském průplavu se zaklínila obří loď

Doprava v Suezském průplavu, který týden blokovala obří nákladní kontejnerová loď Ever Given, byla obnovena. Incident, jehož příčinou mohl být vítr nebo selhání lidského faktoru, potvrdil nejenom světový význam kanálu, ale ukázal také jeho obrovskou zranitelnost. 

Na význam průplavu ve světové lodní dopravě poukazuje i fakt, že podle expertů potrvá možná až deset dní, než proplují všechny lodě, které čekaly na uvolnění. Suezským průplavem je provezeno zhruba 10 až 15 procent celosvětového obchodu se zbožím, přičemž kapacita průplavu je za normálních okolností kolem 50 lodí denně.

Objem dopravy, která prochází Suezským průplavem, je skutečně neuvěřitelný a v našich podmínkách bychom těžko našli něco podobného. Incident ukázal, jak moc zranitelná tato důležitá dopravní tepna byla, říká v pořadu Jak to vidí... hydrolog Jan Daňhelka.

Jedním směrem

Suezský průplav představuje nejkratší spojnici mezi Evropou a Asií. Do jeho otevření 17. listopadu v roce 1869 se musela Afrika obeplouvat. Podoba průplavu se za svoji existenci ale již několikrát změnila.

Čtěte také

Již několikrát byl kanál prohlouben a rozšířen. Naposledy asi před deseti lety došlo k prohloubení na dvacet metrů. Před pěti lety byla navíc vybudována paralelní dráha, která vede od Velkého hořkého jezera směrem na sever.

Důvodem vzniku paralelní cesty byla skutečnost, že průplav bylo možné v jednom okamžiku proplouvat jen jedním směrem. Dnes se mohou lodě v kanálu vyhýbat, čímž se samozřejmě velmi podstatně navýšila jeho kapacita. Bohužel na obou stranách průplavu zůstává kus, který je jednosměrný. A právě zde k nehodě došlo,“ upřesňuje host Dvojky.

Kdo obešel pravidla?

Používání průplavu je regulováno jasnými pravidly, která stanovují, jaké lodě a za jakých podmínek mohou do průplavu najíždět. Následující dny tedy budou zřejmě vyplněny snahou úřadů stanovit, kdo je za nehodu odpovědný.

Průplav má lichoběžníkový tvar, největší hloubka je pouze uprostřed. Do průplavu tedy smějí jen lodě, které mají určitou šířku a určitý ponor, přičemž největší tankery musejí stále volit cestu kolem Afriky. Důležité ale pro vplutí do průplavu je i počasí. Lodě do průplavu mohou vplout jen tehdy, pokud fouká méně než 19 km/h.

Foukal vítr?

Egyptští meteorologové již prohlásili, že za příčinu incidentu mohl silný vítr. To ale odmítá Správa Suezského průplavu. Podle meteorologických map lze skutečně na základě rozložení tlaku usuzovat, že tam foukalo docela dost. Okolo 40 km/h, tedy více než dvojnásobek povoleného limitu. Bude tedy jistě zajímavé sledovat, jak celý spor dopadne.

Vyloučit ale nelze ani lidskou chybu nebo technickou závadu. V Suezském průplavu se totiž kormidluje ručně. Proplouvající lodě mají navíc povinnost mít egyptské lodivody, přičemž každý ze čtyř lodivodů je specialistou na jiný úsek.

Kanál je opravdu velice úzký a loď na něj velká. Stačí si představit řeku v našich podmínkách, po které právě projel parník. Citelně se změní proudění, které ovlivní vlnění dopadající na břehy. V úzkém průplavu je situace o moc složitější. Hydraulicky dochází k tomu, že voda proudící podél lodě má tendenci i sílu s lodí hýbat. Když do toho navíc foukne, může to mít velké dopady, uzavírá Jan Daňhelka.

Další témata rozhovoru: návrat k normálu po dlouhém období sucha; rekonstrukce klimatu na základě studia letokruhů stromů; cesta plastů na dno oceánu.

autoři: Zita Senková , Jan Daňhelka , opa
Spustit audio

Související