Jan Burian: Když vím, jak žili moji předkové, jsem spokojenější s tím, v jaké době žiju
Známý písničkář napsal knihu o svém slavném otci a pro své blízké i rodinnou kroniku.
Jako kluk měl rád Klapzubovu jedenáctku, Medvídka Pú, sbíral známky a výstřižky z novin, ve kterých se psalo o exotických zemích. Dnes po některých z nich (např. po Islandu) provází turisty. Napsal taky knihu o svém otci, slavném E. F. Burianovi, a pro své blízké i rodinnou kroniku.
„Když vím, jak žili moji předkové, jsem spokojenější s tím, v jaké době žiju,“ říká muž, který od sedmi let žil jenom s maminkou. „Nejradši vzpomínám na chvíle, kdy jsme si v sobotu dopoledne povídali tak dlouho, až jsme spálili oběd, protože jsme zapomněli, že jsme ho dali vařit.“
Od 70. let se Jan Burian věnuje vlastní písničkové tvorbě. „Písnička je krásný způsob, jak vyjádřit něco, co jinak vyjádřit nejde. Je to zpívaná báseň. A když není, je to špatně,“ myslí si organizátor sdružení Osamělí písničkáři, který stále koncertuje a vydává další alba.
