Jak to vidí Václav Pačes - 22. listopadu

Jak to vidí profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Pačes

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí, vás vítá Zita Senková. Dnešní vydání nabízí postřehy profesora Václava Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a předsedy Učené společnosti Česka. Dobrý den.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká Nobelova cena, Česká hlava zná už své držitele. Národní cenu vlády nejvyšší vědecké ocenění dotované milionem korun získal kardiolog Petr Vidímský. Další ocenění převzali například i autoři teorie o výpočtu nadmořské výšky, či postupu na likvidaci jedovatých sinic ve vodních plochách. Vy jste byl, pane profesore, také na udílení cen, sledujete tuto prestižní záležitost už několik let. Jak ji vnímáte, co vás mimořádně zaujalo na tom letošním 10., tuším, vyhlášení?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Ano, bylo to jubilejní vyhlášení a tomu i odpovídala ta celá atmosféra udílení. Myslím, že letos se opravdu povedla. V minulosti někdy bylo kritizováno, že to bylo vedeno v takovém až příliš lehkém, jakoby estrádním tónu. To letos podle mého názoru alespoň nebylo, byly tam skutečné hvězdy, zpívali, tedy zejména tam byl Karel Gott a Lucie Bílá, Felix Slováček. Čili ti nejlepší umělci, popoví umělci. No a kromě toho se tam střídali ti moderátoři z těch minulých ročníků. Takže to bylo takové pestré, docela živé a také bych řekl, ty ceny, které byly uděleny, byly uděleny mimořádně vhodně. Ta komise, která to udílí, se opravdu vyznamenala.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tuším, že na úplně samém začátku Českých hlav jste byl trošku k té akci víceméně skeptický, ani ten název Česká hlava se vám příliš nezamlouval. Změnil jste během těch 10 let váš názor?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak máte pravdu, já jsem opravdu z počátku a jednak i ten název Česká hlava se mi nezdál úplně vhodný a některé ty první ročníky, jak jsem se zmínil, tak to udílení bylo takové trošku moc cirkusácké, tak se mi to nelíbilo. Ale mýlil jsem se. Ta Česká hlava se stala opravdu dneska nejprestižnější cenou. Koneckonců tu hlavní cenu české vlády uděluje, nebo národní cenu české vlády uděluje premiér tradičně a i ty ostatní ceny jsou opravdu velmi prestižní. I ta, i ten ceremoniel celý a ta, to, čemu se říká show televizní, poněvadž to bude v sobotu, tuším, vysíláno v televizi, tak je už důstojné. Takže já teď musím říct, že se mi to velmi líbí a obdivuji ty organizátory, že se jim podařilo přes tu kritiku ze začátku udržet a naopak ještě ne do, tedy udržet to udílení těch cen a ještě zvyšovat tu úroveň. Takže ano, já to velice oceňuji.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jsem říkala, tu hlavní národní cenu získal kardiolog Petr Vidímský. Před několika lety vyšel v New York Times článek o tom, že když dostane Američan infarkt, je nejlepší, aby ho dostal v Praze. Je to skutečně tak, teď už cituji pana profesora, že angioplastiku doléčení infarktu jsme zaváděli jako jedni z prvních. Tak se ptám i vás, pane profesore Pačesi, jaký zvuk mají, a podle toho už se odpověď jaksi sama nabízí, naši badatelé ve světě?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak ještě k té přímo konkrétně tady k tomu, je to pravda, u nás totiž se podařilo zavést tu angioplastiku nejenom na velmi specializovaných pracovištích, ale dostane se jí skoro každému a to velmi rychle, daleko rychleji, než pravděpodobně předpokládám v jiných státech. Tak to by, a to právě má velikou zásluhu za to právě pan profesor Petr Vidímský. No, a co se týče toho výzkumu. To je taková bolest a naše postavení ve vědě ve světě, až do teď do nedávna si stále říkáme, no tak tady bylo 40 let izolace od světové vědy až do roku 1990, tak nemůžeme si myslet, že hned budeme sbírat Nobelovy ceny, vůbec ne, ale dostaneme se do té špičky, no bohužel teď už tuto výmluvu, myslím, nemůžeme používat. Dokonce se i zvýšily a vlády zvyšovaly postupně financování z veřejných prostředků, financování výzkumu a přesto pořád ještě obávám se, nemůžu říct, že bychom byli na světové a dokonce možná ani ne na evropské špičce. Máme takové špičky, samozřejmě, že jo, zrovna Petr Vidímský určitě mezi ně patří, ale to jsou spíš jednotlivci, nebo jednotlivé týmy. Celkově nemyslím si, že naše věda má takovou prestiž, jakou alespoň já bych si přál, aby měla. No a jaké jsou ty důvody? Tak jeden z nich je určitě ten, že ty peníze, které z veřejných prostředků jdou do vědy, nejsou podle mého názoru, distribuovány správně. Je tam mnoho toho, čemu my říkáme černé díry. Jsou to peníze, které sice nominálně jdou na vědu, na výzkum, ale ve skutečnosti jdou do nějakých firem, které dělají něco za ty peníze, co se skutečně vědeckým výzkumem nazývat nedá. Tak to je myslím jeden z těch důvodů. Druhý potom je v tom, že přece jenom tady není takový tlak na vědecké pracovníky, aby se prosazovali. Jsme takoví trošku moc domácí rybník, nejsme ještě tak úplně zmezinárodněni, abych tak řekl. Tak to jsou takové důvody a jeden z hlavních teda ale důvodů podle mého názoru je v tom, že náš soukromý sektor, náš průmysl dává velmi málo finančních prostředků do výzkumu. Naopak například třeba ČEZ, pokud já vím, společnost, která by naopak měla intenzivně, masivně do výzkumu financovat, nebo prostě se zapojit, tak naopak čerpá finanční prostředky právě z té rozpočtové kapitoly na vědu. No to je úplně absurdní, a to je myslím jeden z důvodů, proč tady není těch peněz přece jen tolik, kolik by mělo být. V zahraničí právě finančních prostředků na výzkum jde ze soukromých zdrojů. U nás to tak není.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se v nějakém horizontu dočkáme zprůhlednění vůbec celého toho systému, nebo ono se to téma často opakuje v diskusi, jak na to, nebo jak to změnit?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak to by bylo na delší rozhovor a poměrně takový odborný a já se zúčastňuji těch diskusí, dokonce mám své představy o tom, jak by se to mělo alespoň trochu zlepšit. Ono se to snadno řekne. Bývají to takové ty knížecí rady, ale přece jenom si myslím ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jednu, dvě.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
... no, tak jedna z nich je ta, že je to tady velmi zbyrokratizováno, mnoho peněz například i utratí právě za všelijaké to posuzování a za vyplňování nebo zase čas se utratí při vyplňování všelijakých zpráv a tak dále. Pro mě vždycky takovým vzorem je Howard Hughes Medical Institute ve Spojených státech, to je soukromá nadace, jedna z největších na světě, která podporuje biomedicínský výzkum a některé ty granty také jdou do České republiky a tam se přímo píše v těch podmínkách toho grantu: Udílí se vám ten grant na to téma, které jste zpracoval a úspěšně jste ho obhájil a ty peníze použijte libovolně. Nejsou tam žádné škatulky na cestovné nebo na nákup chemikálií a tak dále. Použijte je. A kdyby se vám stalo, že byste v průběhu řešení přišli na nějaké zajímavé jiné téma, neváhejte a ty peníze použijte na sledování tohoto tématu, nemusíte se držet toho, na co jste vlastně ty peníze dostali. No u nás tohle to je absolutně nemožné, tady je to velmi zbyrokratizováno. Tak to je jeden takový příklad a bylo by jich i víc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili o projektu Česká hlava, který už 10 let oceňuje naše vědce, doceňuje, myslíte naše výzkumníky dostatečně? S tím souvisí možná i další naše téma, totiž odstartoval projekt Návrat ministerstva školství, který chce přilákat právě zpět k nám do vlasti naše výzkumníky, kteří bádají v zahraničí.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Ano, tak ono vždycky dneska naštěstí už je situace taková, že lidé mohou pracovat tam, kde chtějí a kde k tomu mají nejlepší podmínky a to na celém světě, tak to je nepochybně pozitivní. A musíme počítat s tím, že někteří i skvělí čeští vědci se nakonec usadí ve Spojených státech nebo někde jinde, kde ty podmínky budou mít lepší. To s tím nejenom že nemůžeme, ale ani nechceme nic dělat. My je musíme přilákat lepšími podmínkami. Ten projekt Návraty je určitě dobrou iniciativou. Nemyslím si, že to nějak zásadně změní tu naši situaci, ale díky za každý takový počin. Já jsem si vždycky říkal, že právě to, že tady je takový ten příliš český rybník, jak se říká, české prostředí, je jedna z příčin toho, že bych si představoval, že by u nás ta věda měla přece jenom být na vyšší úrovni, kdyby byla taková víc mezinárodní, tak jak je to třeba i v sousedním Německu, kde v laboratořích se nemluví německy, ale mluví se tam anglicky a je spoustu cizinců, mimochodem teda i také právě Čechů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká se, že společnosti, které jaksi nedokáží přitahovat mozky, stagnují. Kdybych tu otázku otočila, tak nakolik je pro vědce ze zahraničí atraktivní jako vědecká adresa nebo pro výzkum adresa právě Česko? Co myslíte?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No právě, že není tak atraktivní. My jsme teď získali konečné rozhodnutí v Bruselu na stavbu projektu biocev, to je ten projekt biomedicínského a biotechnologického centra, společný projekt Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy. Měl by být ve Vestci, nedaleko Prahy, ve Středočeském kraji a tam jedna i z podmínek ale i naše velké přání je, aby to byl mezinárodní skutečně ústav a mezinárodní celý ten program a projekt. No, nemůžeme si dělat velké iluze, že by se k nám hrnuli Američané nebo Němci nebo Britové. Někteří snad i přijdou, ale nebude to nějaké masivní stěhování sem. To v této chvíli určitě ne. Možná někdy později. No ale my můžeme být atraktivní pro vědecké pracovníky z jiných států, zejména z východu, z bývalejch států Sovětského svazu, možná z Bulharska, z Rumunska, protože tam ty podmínky jsou aspoň podle mých informací, podmínky pro vědu teď myslím, ještě horší než u nás, nebo neřekl bych horší než u nás, u nás jsou podstatně lepší a můžeme být pro tyto lidi atraktivním místem, ale musíme se o to snažit. Stejně jako přece jenom bychom se měli snažit o to, aby se sem dostaly ty špičky, teda českého původu, čeští vědci, kteří pracují v zahraničí, zejména v těch Spojených státech například.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten odliv kvalifikovaných pracovních sil, vy už jste i sám řekl, dělá skutečně vrásky v mnoha zemích kolem nás, i u nás částečně. Podle některých expertů by ale mohl být jaksi prospěšný, protože by vedl k tomu, že by se ty země, které potenciálně nebo prakticky přicházejí o ty své mozky, o ty své hlavy, vlastně zamyslely nad tím a vytvořily jim lepší podmínky.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No jistě. A právě tady jde o to, aby ty prostředky finanční, které teda, veřejné prostředky, ale i ty soukromé, které jdou do vědy, tak aby se neztrácely v nesmyslných projektech a aby opravdu byly směrovány především do té excelentní vědy tak, aby se tam vytvořilo jádro, které bude přitahovat ty nejlepší mozky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoříme s profesorem Václavem Pačesem o vědě a jak se věda dělá, to měli možnost poznat prakticky na vlastní kůži téměř tisíce návštěvníků během týdne vědy a techniky, což je nejrozsáhlejší vědecký festival v Česku. My jsme v jednom Jak to vidí tady společně zvali posluchače na tuto akci, dnes jim můžeme, pane profesore, jaksi zbilancovat, jaká byla. O co bylo největší zájem?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak byla úspěšná a každý rok je úspěšnější. Myslím, že je třeba, aby veřejnost tady ocenila aktivitu Akademie věd České republiky, ta to vlastně celé organizuje a má to na to teda ani ne tým lidí, dělají to vlastně skoro na koleně dva, tři lidé a dělají to mimořádně úspěšně. To bylo tentokrát po celé republice, nejenom v Praze, Brně, ale v celé řadě dalších míst. Byly tam naprosto skvělé přednášky. Já jsem bohužel se toho zúčastňoval málo, já jsem byl v Klamgallasově paláci, kde právě měla svůj týdenní blok, dokonce ještě víc než týdenní Učená společnost České republiky, i ten byl mimořádně úspěšný, já jsem to tam zahajoval. Byla to taková docela zajímavá zkušenost, protože jsem tam měl, chtěli na mně, abych mluvil, a to dost dlouho, hodinu a půl o Učené společnosti a další hodinu a půl hned na to o tom projektu biocev. No já jsem tam přišel a tam jsem zjistil, že tam přišly školy, byla tam zdravotní škola, bylo tam nějaké gymnázium, mladá děvčata, mladí mládenci a já jsem si říkal, proboha ty vůbec nemůže zajímat něco od nějaké Učené společnosti nebo o nějakém projektu, jaké máme problémy s financováním. Tak jsem to narychlo potom změnil, měl jsem s sebou flaschku se svojí prezentací takovou tu populárně odbornou o lidském genomu a o našem rozdílu mezi člověkem a šimpanzem a tak to, co občas ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To zaujalo.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
... to teda musím říct, že je zaujalo. Tak jsem z toho nakonec vyklouzl se ctí, ale trošku mě to nejdřív zarazilo. No, a potom se nám podařilo opravdu teda získat skvělé řečníky, byla tam Helena Hilnerová, byl tam Cyril Höschl, byl tam Franta Vyskočil, prostě řada skutečně, Blanka Říhová, tak to bylo všechno báječné a pokud já vím, tak teda v tom Klamgallasově paláci se to opravdu povedlo. Mimochodem, byli bychom velmi rádi, kdyby Klamgallasův palác, který patří magistrátu hlavního města Prahy a je tam archiv hlavního města Prahy, kdyby se stal jakýmsi takovým domem vzdělanosti, vědy a umění. Už teď jsou tam výstavy nejrůznější, teď je tam myslím výstavu pražské rokoko, byla tam výstava Czech /nesrozumitelné/ o našich výzkumech, tedy českých výzkumech v Antarktidě a budou tam další výstavy a přednášky a chtěli bychom tenhle ten dům přetvořit na takové místo právě, jak jsem řekl, vzdělání vědy a umění. Snad se to podaří. Jak pražský magistrát, tak pražský archiv, nebo Archiv hlavního města Prahy, jsou tomu příznivě nakloněni.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslím, že vás nezaskočím, když se zeptám na to, byste změnil název té přednášky nebo obsah. Co dělá Učená společnost, pane předsedo?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Mně trošku mrzí, že se ní málo ví. Ta vlastně nahradila ten sbor akademiků, který byl myslím všeobecně respektován. Ale po roce 90 přece jenom se ukázalo, že ho nelze obnovit, protože tam zejména v době normalizace přece jenom nalezli, abych tak řekl, lidé nevhodní, dokonce takové figurky, už se to tam nevolilo demokraticky, bylo tam spíš jmenováno, bylo to hodně zpolitizováno, tak ten sbor akademiků byl zrušen. A my jsme se tenkrát domnívali, že se vlastně nic nestane. Ukázalo se ale, že tady vzniklo takové vakuum, tady je Francouzská akademie věd, Královská společnost Britani, vlastně každá země má takový sbor učenců, kteří jsou voleni podle velmi náročných kritérií, zase mezinárodní reputaci a citovanosti a tak dále, no a my jsme to tady neměli a najednou se ukázalo, že teda tady není partner u nás pro tyto instituce. No a tenkrát 2 naši takoví význační vědci, profesor Otto V
Wichterle, už zesnulý a pan profesor Rudolf Zahradník se rozhodli, že bychom měli založit něco, co by navazovalo na minulé ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tradici nebo ...
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
... tradice, a to byla právě Učená společnost České republiky,která byla vlastně ti první členové byli jmenováni na Pražském hradě tehdejším prezidentem panem Václavem Havlem, od té doby se volí noví členové ve velice náročné volbě. No a já jsem byl poctěn tím, že jsem byl zvolen předsedou Učené společnosti, je to vždycky na dva roky. No a má to ve své, ve svých stanovách máme takovou trošku obecnou formuli jen co je cílem Učené společnosti, je to šíření vědy a jednak teda podpora vědy, ale potom také její šíření ve veřejnosti. No a na to máme jednak veřejné přednášky a celou řadu aktivit. Mimo jiné i právě v tom týdnu vědy a techniky, to byl ten blok skvělých přednášek v Klamgallasově paláci v Praze.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Václav Pačes. S profesorem Václavem Pačesem se nyní zastavíme u tématu možná na první poslech pro biochemika méně očekávaného, a to je fotbal. Jste fanouškem, pane profesore?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Tak přiznám se, že ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste se zamyslel, tak ...
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Přiznám se, že nejsem, ačkoliv v rodině v mé tradici jsme to měli. Můj tatínek, který byl lékařem, tak zamlada býval klubovým lékařem Sparty, ale já, a jako kluk jsem samozřejmě čutal do meruny a fotbal jsem miloval, dokonce jsem chodil s jedním starším kamarádem na fotbal se dívat, ale později jsem na to teda neměl upřímně řečeno čas a dneska ani v televizi, teda na fotbal už vůbec nechodím a ani v televizi se na to nedívám. Mně ta hra připadá poněkud nutná a pomalá třeba ve srovnání s hokejem. Hokej mám rád, ale fotbal moc ne. No a teď jsou tam ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně sledujete dění kolem fotbalu, proto také o tom chceme hovořit, že?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
... no, tak sleduju ho spíše zpovzdálí a tak, co ty informace, které se ke mně dostanou přes média.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My už víme ze zpráv, že ty oslavné chorály našich reprezentantů po postupu na Euro, kdy vulgárními výrazy počastovali internacionála Radka Duláka, tak přijdou na 2 miliony. Takový je trest. My se ale chceme zastavit u korupce. Odhalit, odolat a oznámit, to jsou hesla kampaně Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Myslíte, je to dobrý recept, nebo spíš provoditelný?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Víte, já se velmi obávám, že tohle se skoro vymýtit nedá. To, že mládenci se opili a oslavovali něco, teda mimochodem, co já vím, tak moc důvodů k oslavě neměli, jen tak tak prolezli na mistrovství. To, že vyhráli s Černou Horou, teda myslím si, že moc jako na oslavu není, jinak, co já jsem informován, tak jejich výsledky byly velmi ostudné. A co mě spíš jako zajímá v tomhle tom a ve skutečnosti i vadí, jsou ty obrovské prostředky finanční, které v tom fotbalu se točí po celém světě, a teda my jsme ale v České republice, tak tedy zejména u nás. Já si myslím, že ti lidé by měli být financováni ze vstupenek na zápasy. Když se podíváme, nedávno jsem slyšel, že hráli někde, bylo tam 20 tisíc míst a bylo tam polovina jenom lidí na nějakém, kdoví, jestli to nebylo s tou Černou Horou tady u nás, já to si nepamatuju, no ale, jak je to možné, že ti lidé berou tak obrovské peníze za velmi špatné výkony, kde se ty peníze berou?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte pro to nějaké vysvětlení?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No, tak bohužel mám, já si myslím, že jsou to opravdu korupční peníze. Podívejte, dneska je vyšetřován ten jeden z těch bossů a bývalý dokonce ministr pan Řebíček, já nevím, jestli to je podvodník nebo, ne, nevím, ale určitě tady to podezření je, kde přišel k 700 milionů, když byl ministrem, že nebo, takový ten, já to ani nevím, jak se jmenujou, ten pan Starka, nebo všelijací ti Ivánku, kamaráde. Vždyť je to jeden škandál za druhým a to prosím je ve fotbalu. Nakonec ty peníze tam zřejmě teda tečou nějakými alespoň mně teda nejasnými kanály, ale jsou to pravděpodobně teda korupční peníze. Kde by se jinak vzaly? A tím se dostáváme k tomu daleko závažnějšímu tématu, a to je vůbec korupce u nás. Ono se to bagatelizuje, říká se, že se to tady přehání s tím, že to tak není, že ta korupce tady není, ale vždyť je to každý týden něco, co vychází ven. Já jsem,teď zase to byly, ta Mostecká uhelná, že jo, je teď zase, je ten IZIP, ta knížka, do toho se investovalo takových peněz, kam se ty peníze poděly? Vždycky najednou se to ztratí a co mně na tom nejvíc jako teda vadí je, že se vlastně z toho nevyšetří. Já dokonce jsem nedávno mluvil s některými lidmi, kteří říkali, no, mnoho našich politiků se bojí toho, že by byl pan Pitr nebo pan Krejčíř vydán nakonec do České republiky a že by třeba začali mluvit, že by možná mnoho politiků najednou se zjistilo, že jsou zrovna na tyhle ty bossy mafiánské napojeni. Já nevím, jestli je to pravda, já nemám čas se těmi věcmi zabývat, ale štve mě to a co vím z rozhovorů s běžnými lidmi, se kterými často přicházím do styku, tak to teda štve celou naší společnost. A to není dobré, je to něco, co tu společnost strašně jako poškozuje morálně a vinu na tom nepochybně mají naši politici, kteří těmi stálými hádkami možná získají nějaké malé vítězství jedné strany nad druhou, ale celkově na to doplácejí, protože politiku znevažují.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste na toto téma také publikoval, nebo tak s vámi dělaly rozhovor Parlamentní listy. Ten rozhovor teď koluje také na Internetu. Vracím se k tomu heslu, byť se vztahuje na fotbal, ale mohli bychom to vlastně aplikovat obecně: Odhalit, odolat, oznámit. Jak teda na tu korupci podle vás?
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
No, je to opravdu obtížné. Já třeba, byla ta velmi zajímavá, zajímavý případ toho pana Drobila, ta půl miliardy loupeže, půlmiliardové loupeže za bílého dne, tenkrát se vyjadřovala řada lidí k tomu, že vlastně ten pan Michálek, který si nahrál rozhovor a ten, tu celou, ten celý skandál otevřel, že vlastně v takové společnosti nechceme žít, kde se lidé nemůžou říkat, co chtějí, kde se to natáčí a tak dále, to je sice pravda, já taky se nerad nějak příliš na očích veřejnosti, chci mít svoje soukromí a chci říkat to, co chci a abych se neobával, že to někdo nahraje a třeba to zneužije a tak dále, ale jsou případy, kdy to je nutné. Při boji s organizovaným zločinem. No a co bylo jiného tohle to, než organizovaný zločin, kdy se tady měly, prostě ne ani vytunelovat, ale vysloveně ukrást půl miliardy pro nějaké politické cíle. Tak já si myslím, že boj s korupcí nelze nikdy přestat bojovat. Jestli to bude úspěšné nebo ne, je otázka.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba to bude naše další téma. Hostem Jak to vidí dnes v úterý byl profesor Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a předseda Učené společnosti. Děkuji za vaše postřehy. Budu se těšit opět příště na shledanou.
Václav PAČES, profesor, Ústav molekulární genetiky AV ČR
--------------------
Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra Vladimír Kroc v půl deváté přivítá geologa Václava Cílka. Zita Senková přeje příjemný den.