Analytik Michal Smetana: Poválečné pilíře stability zažívají trhliny. Svět stojí mezi reformou a hlubším konfliktem
Před jednaosmdesáti lety skončila druhá světová válka v Evropě. Žádný jiný konflikt v dějinách lidstva nepřinesl tolik obětí a zkázy. Co nám v současnosti říká pojem mír? Jak se proměňuje mezinárodní řád a co nejvíce ohrožuje světovou bezpečnost? Ve svátečním vydání pořadu Jak to vidí... odpovídá odborník na mezinárodní bezpečnost a ředitel pražského Centra pro výzkum míru Michal Smetana.
„Druhá světová válka zásadně formovala nejen to, jak přemýšlíme o válkách a ozbrojených konfliktech, ale i o mezinárodní politice obecně,“ říká v pořadu Jak to vidí... expert na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana.
Právě zkušenost s devastací Evropy podle něj vedla po válce k budování nového systému vztahů mezi státy. „Impulz, který později vedl ke vzniku Evropského společenství a následně Evropské unie, vycházel z přesvědčení, že takto destruktivní válku si už Evropa nikdy nesmí dovolit a že vztahy mezi státy musejí být založeny na úplně jiných principech,“ dodává s tím, že jedním z důsledků konce druhé světové války bylo i založení Organizace spojených národů.
Poválečné pilíře stability
Optimistická poválečná vize ale dnes podle Smetany zažívá velké trhliny. Mezinárodní řád, zformovaný po druhé světové válce, stál na systému mezinárodního práva, pravidel a institucí budovaných z velké části z iniciativy Spojených států a jejich spojenců. Po konci studené války se Spojené státy staly dominantní mocností, která tento systém hájila a prosazovala jeho univerzální principy.
Čtěte také
„Nikdy to nebylo dokonalé. Vždy docházelo k porušování pravidel. Šlo ale o základní pilíře stability, které dávaly světové politice určité kolejnice, po kterých jsme se mohli pohybovat,“ připomíná Smetana.
Právě to se ale dnes rozpadá. „Už to není jen Rusko a Čína, které se systém snažily dlouhodobě podrývat, ale nyní se i Spojené státy aktivně podílejí na jeho rozvratu.“
Svět na rozcestí
Problém mezinárodního řádu je podle analytika i v tom, že na rozdíl od domácí politiky neexistuje autorita, která by pravidla důsledně vymáhala.
„Mezinárodní politika postrádá jedno centrum, které by bylo schopné rozhodovat spory a následně vynucovat tresty za porušování pravidel. Nejmocnější státy navíc byly proti postihům do značné míry imunní. Viděli jsme to u Spojených států, Ruska i Číny,“ vysvětluje.
Čtěte také
Svět se tak dnes nachází v okamžiku, kdy se staré jistoty bortí a nový řád ještě nevznikl. Nabízí se přitom několik scénářů.
„Možná si po několika dalších krizích uvědomíme, že systém nebyl zas tak špatný a po nějaké reformě se k němu vrátíme. Nebo dojde k úplnému rozvratu, který může vyústit buď ve vytvoření něčeho nového,ideálně na mírových základech, nebo ve větší systémový konflikt, který teprve povede k další zásadní změně,“ uzavírá Michal Smetana.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

