Jak to vidí Václav Pačes - 2. dubna

Václav Pačes je nově členem dozorčí rady ČEZ. Proč? Prý se v oblasti energetiky pohybuje už od roku 200 a tak jej tato nabídka zaujala. Řeč byla i o současných aktivitách společnosti ČEZ v Temelíně a v Bulharsku. A dotkli jsme se i vyúčtování prezidentské kampaně.

Dotazy do pořadu můžete psát po celý týden, a to na mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Prof. Václav Pačes pracuje v oblasti genomiky, což je obor zabývající se "čtením" dědičné informace. Je předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii a členem prestižní Evropské molekulárně biologické organizace.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Dobré dopoledne u Jak to vidí vám přeje Václav Žmolík. Mým hostem je profesor Václav Pačes, biochemik a nově také člen dozorčí rady společnosti ČEZ. Vítám vás.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Dobrý den.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Pane profesore, začneme právě vaším novým angažmá, které leckoho překvapilo. Proč jste přijal funkci v dozorčí radě ČEZ, dokonce snad to měl být místopředseda.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Ano, o tom se mluvilo a dokonce se to objevilo v tisku, ale není to tak, jsem členem, nebylo by možné, abych jako nováček se stal hned místopředsedou a když by tam předseda nebyl, tak abych to celé řídil. To myslím, že byla taková nějaký šum, nebo já nevím, jak se to tam dostalo. Prostě jsem členem dozorčí rady ČEZ. A proč jsem tuto nabídku přijal? Víte, já už se pohybuju ač tedy biochemik a genetik, tak se pohybuji v oblasti energetiky už dlouho, vlastně od roku 2007, kdy jsem byl tenkrát požádán tehdejším předsedou vlády Mirkem Topolánkem, abych předsedal komisi, která byla ustavena speciálně pro to, aby nezávisle posoudila jednak současný stav, ale zejména perspektivy energetiky, české energetiky a to v rámci Evropské unie a v rámci globálního trhu s energetikou. Mně to zaujalo, abych řekl pravdu, protože jsem si uvědomil, že tam je, ta rozhodnutí jsou mimořádně složitá, logisticky je to velmi složitý obor, protože jsme vypracovali ta komise zprávu pro vládu, která byla přijata celkem příznivě, tak jsem byl potom v pokušení dál v tom pokračovat zejména také proto, že pro tu zprávu jsme získali mnoho cenného materiálu od nejrůznějších odborníků a jenom část z nich se nakonec, dokonce bych řekl malá část se nakonec do té zprávy dostala. Nám to bylo líto, tak jsme založili dokonce Českou společnost pro energetiku, kde máme všechny ty materiály, postupně zpracováváme, velmi aktivní v tom je jeden z vašich hostů v tomto pořadu, Václav Cílek. A dokonce dopisujeme takovou popularizační knížku o energetice, která by z různých aspektů se dívala na energetiku a také bychom tam rádi využili nebo využili jsme už ty materiály, které zatím zůstaly nevyužity.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Já podotknu, že té komisi se říkalo Pačesaova komise právě podle vás. Připomenu, že ta komise tehdy došla k tomu, že z jádra by se v budoucnu mohly vyrábět až tři čtvrtiny české elektrické energie, to bylo v roce 2008, jestli to říkám správně.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Ale to nebyla naše komise, ty tři čtvrtiny jsme přišly maximálně polovinu, ale to bylo to maximum. Ty tři čtvrtiny se objevily později potom, když náměstkem ministra obchodu a průmyslu pro energetiku se stal kolega Pazdera, který je velkým specialistou v energetice, a jako jednu z alternativ on tenkrát zpracoval možnost, že by dokonce podíl jádra na výrobě elektrické energie zvýšil až na těch 70 %. My o tom pochybovali už v té době. Myslíme si dneska dokonce, že ani těch 50 % se nedosáhne a to zejména právě to je to, že se ta situace velmi rychle mění, podívejte, ještě když my jsme na té zprávě pracovali, tak se vůbec nic nevědělo o břidličném plynu a jeho těžbě. Dneska USA těží na veliko ten břidližný plyn.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Velká Británie už ho dováží.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Už ho dováží, pravděpodobně se bude dovářet do Evropy. Teď se musí posoudit, jestli v Evropě se také bude těžit, to je velký problém, daleko je to obtížnější, bylo by to obtížnější než v těch USA z různých důvodů, o kterých se třeba také můžeme zmínit. Rozhodně to velmi zahýbá trhem s energií. A protože veškeré investice, které než se vypočítají v milionech, ale to jsou všechno miliardy, které tam jsou ve hře, tak je nesmírně obtížné predikovat jednak vývoj a na něj navázat potom například ty investice.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A jak ve světle těchto nových skutečností, pane profesore, vidíte dostavbu Temelína?

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
To je častá otázka, kterou teď představenstvo a vůbec tedy vedení ČEZ řeší. Já o tom mnoho nevím. Byl jsem na jedné schůzi, kde nás informovalo vedení ČEZ o tom, že se ani ne tak posoudili, ale zabývají se těmi dvěma návrhy hlavními, to je návrh americké firmy Westinghouse a toho ruského MIR.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ano, česko-ruského konsorcia.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Česko-ruského, ale ve skutečnosti ta česká část je vlastněná z větší části ruskou společností. Tak jsme o tom byli informováni, a já se přiznám, že si myslím, že dneska není ani tak otázka, jestli to bude stavět Westinghous nebo někdo jiný, ale otázka je, jestli se to vůbec bude stavět. Já jsem byl dokonce myslím panem bývalým ministrem Bursíkem, někdo mi říkal, že s do mě teď ostře pustil jako o takového téměř fanatika jaderného. Ale tak to není a nikdy ani nebylo. Já samozřejmě jsem si velmi dobře vědom už i jako přírodovědec těch problémů, které s sebou jaderná energetika přináší a vždycky jsem říkal, že to je dočasné a ne ideální řešení, kterým lze překlenout určité údobí, než se vyvinou některé nové metody a principy a technologie produkce například elektrické energie. Teď já jsem vždycky říkal a říkala to i ta naše komise, že dostavba Temelína by pro nás byla vhodná, protože tam měly být 4 reaktory, jsou tam jenom dva, je tam veškerá infrastruktura k tomu, bylo by to na tom místě, jak se s tím počítalo, ale vždycky jsme říkali, ale za určitých podmínek a ty podmínky, těch je mnoho, ale dvě jsou takové zásadní. Jedna z těch podmínek je cena, za kterou se to postaví tak, aby to bylo ekonomicky únosné, aby ta produkce energie nakonec tu investici vrátila a to teď se ukazuje, jak rychle se to mění třeba zrovna v souvislosti s tím plynem, to za prvé a za druhé, že cena, která bude vysoutěžena, bude konečná, že se to nebude navyšovat o 20 %, o 100 % tak jako vidíme, že se to třeba děje ve Finsku a jinde a že pokud k tomu navýšení dojde, takže to bude platit ten, kdo to bude stavět. Já nevím, jak je to legálně tohle to, ale myslím si, že teď není otázka, kdo to bude stavět, ale jestli vůbec se to bude stavět.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Však se spekuluje o tom, že by tendr mohl být zrušen, zejména po vyřazení francouzské Arevy a zdá se, že vy jako nový člen dozorčí rady zdaleka nepatříte ke skalním příznivcům dostavby, že máte mnoho pochybností.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Já mám určité pochybnosti. Já si myslím, že přes všechno to, ten nový vývoj v energetice, že by pro Českou republiku ten konkrétní případ dostavby Temelína byl stále výhodný, právě proto, že by se postavilo něco, co by nám zajišťovalo elektřinu řekněme na dalších 60 let do doby, než budou lepší technologie, ale právě za předpokladu, že to bude za těch podmínek, které budou únosné a to se mi zdá z toho, co jsem tak jako vypozoroval, že v těch současných návrzích ty podmínky splněny nejsou. Tak nevím, jak to bude, říkám, já jsem se vlastně zúčastnil jako pozorovatel jedné schůze a víc o tom nevím. Tak bych nerad do toho vnášel nějaká moudro, když neznám a nejen podrobnosti,ale dokonce ani ten celkový rámec, ale můj názor je tenhle.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A co ceny elektrické energie, mnohým se zdají pro koncové zákazníky příliš vysoké, bude to pro vás také téma jako pro člena dozorčí rady?

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
To víte, že to je jedna z věcí, které dozorčí rada určitě bude sledovat a já jsem si jist, že to sleduje, to víte, elektřina je drahá, energie je drahá, bude se zdražovat ještě. To se nedá nic dělat, s tím se musí počítat. Když chceme svítit, chceme topit, tak se to zadarmo prostě nedá zařídit. Myslím si ale, že je třeba, aby obecně, teď nemluvím o ČEZ, ale obecně, aby všechna ta zvyšování, řekněme, těch cen se dělala rozumně, aby tam byl určitý tlumič, určitý bafr, který zmírní ty dopady a rozloží je třeba časově. Já si myslím, že tohle to byl problém Bulharska například. Já jsem si jist, že tam ti pracovníci ČEZ neudělali nějaké protizákonné chyby nebo něco takového, ale prostě asi neodhadli tu možnost té bulharské populace, která je přeci jen chudší. Oni teď teprve nesou ty náklady transformace, které my už máme z větší části, myslím ekonomické transformace, už máme z větší části za sebou a zřejmě se to tam skokově zvýšilo, nerozložilo se to do nějaké doby a neuvažovalo se o tom, co ta společnost je tam schopna unést.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Když jste nastupoval do té funkce před pár dny, tak jste prohlásil, že se budete zajímat o to, co se tam dělo a děje kolem ČEZ v Bulharsku. Už máte ty potřebné informace?

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Nemám, sice se o tom také jednalo, ale spíš se jednalo o té strategii, jak dál s těmi Bulhary o tom jednat. Byli jsme ujištěni, že tam skutečně k protizákonnému nebo proti nějakým nařízením k nějakému jednání nedošlo. Na druhé straně ale je pravda, že existují různé zákonné normy v různých státech, tohle to není sjednoceno v Evropské unii a tak je možné, že tam k nějakému, třeba i nechtěnému konfliktu s tou legislativou bulharskou došlo. Ale nevím o tom.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Už přicházejí první reakce na naše povídání, pane profesore, paní Zlínská píše, že se domnívá, že energie z jádra je nejdražší energie, a jestliže není vyřešen jaderný dopad, nemělo by se pokračovat v budování elektrárny Temelín. Jinde ve světě, například v Rakousku udělali referendum a občané se rozhodli, že se jaderná elektrárna nedostaví. Co byste říkal referendu o jádru u nás?

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Víte, já pro referendum moc nejsem. Referendum podléhá snadno třeba i populistickým nějakým a politicky motivovaným názorům. Myslím si, že tohle to bylo i v tom Rakousku do jisté míry. Víte, Rakušané jsou úplně v jiné situaci, ti mají vodní energii prakticky zadarmo velmi levnou. My ji nemáme, často se srovnáváme s Německem, to často dělají lidé z Greenpeace. To je nesmysl. My nejsme Německo, Německo je bohatý veliký stát, průmyslový stát, který má nahoře na severu možnost budovat větrné elektrárny. My tady přece nechceme mít naše hory Krkonoše a Jizerské hory a Krušné hory zastavěny těmi velice nehezkými větrníky a tak dále. Mohli bychom se dostat k tomu, že se tady budují elektrárny fotovoltaické na Hané, na černozemi, a tak dále. To by bylo na delší povídání. Jinak co ta paní říká, to je častý názor, ale to že jaderná energie je nejdražší, to myslím takhle jednoduše říct nejde. My na to nemáme tady čas, to by bylo na dlouhé povídání, ale je to. Já bych odpověděl asi takhle: právě je třeba udělat tu kalkulaci se všemi ostatními druhy energie, s predikcí vývoje a potom teprve rozhodnout, jestli se vyplatí ten Temelín nebo nevyplatí. A co se týče toho neuzavřeného cyklu, to má paní naprostou pravdu. To je to, co já také vím, že jaderná energie má čertovo kopýtko v tom, že tady zbývá ten jaderný odpad. Ale víte, ono je otázka, jestli on nebude využitelný. V tom je spousta energie ještě a kdyby se podařilo dotáhnout do technického a ekonomického stavu řekněme reaktory čtvrté generace, tak ten odpad by se dal využít velmi dobře jako palivo. Sice by z něj zase zbyl nějaký odpad radioaktivní, ale ten by byl jednak méně radioaktivní, ale hlavně by měl daleko kratší poločas rozpadu, což je velmi důležité.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
U nás se nicméně chystáme na reaktor 3,5 generace.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
3,5 generace, ale v tom principu je to to samé jako, ten samý odpad jako byly ty první.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Pojďme dál. Všichni prezidentští kandidáti odevzdali včas vyúčtování své prezidentské kampaně a právě o milionech, které za ně utratili, budeme mluvit. Vítězná prezidentská kampaň vyšla Miloše Zemana na více než 37 milionů korun. Karel Schwarzenberg utratil zhruba o 1 milion méně a Jan Fischer investoval 25 milionů. Všichni kandidáti v pátek s předstihem splnili svou povinnost a odevzdali do Senátu účetní uzávěrky. Ještě před vypršením termínu, který připadal na sobotu. Co napadá při pohledu a ty miliony mého dnešního hosta, muže, jehož jméno se rovněž objevovalo v různých úvahách o možném prezidentovi?

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Tak to bych vynechal, ale co si myslím, o té prezidentské volbě z toho pohledu těch financí. Víte, ukazuje to na to, v jakém světě ti naši politici žijí. Já si vzpomínám, že před tou kampaní se jako veliký takový výdobytek hlásalo, že nesmí utratit víc než 50 milionů korun, jak chudáci jsou omezeni, že jen 50 milionů, sakra na co 50 milionů na tuhle tu kampaň? Oni žiji v nějakém jiném světě než my? 50 milionů je přece strašně moc peněz a že je neutratili, utratili jen 37 milionů? Proboha za co? Za to, že civěli na nás z těch obrovských billboardů, které mimochodem jsou tedy, nechci říct jestli protizákonné, ale jsou především proti dobrému vkusu. Jsou nebezpečné u těch silnic a dokonce se mluví o tom, že vůbec billboardy musí a já bych si tím naprosto souhlasil, čím dřív, tím líp, zmizet. A ti politici nám dávají příklad, že naopak se ty obrovské billboardy s jejich hloupými hesly objevují u těch dálnic. Je to zbytečné ty peníze na tohle to utrácet. Někteří ti kandidáti utratili daleko méně a získali víc hlasů než ti, kteří utratili ty miliony. Nevím. Mně to připadá plýtvání penězi na nesprávném místě a ty kampaně byly hloupé podle mého názoru.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Takže vám je sympatičtějších těch 130 tisíc Táni Fischerové?

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Určitě, je to tak. Nevím, jestli 130 tisíc, jistěže za benzin.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak es to objevilo v účetnictví.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Ano, ano, to je možná že je zapotřebí trochu víc, občas na hotel, když se někam jede na nějaký mítink nebo na benzin, nájem auta, taxika, a tak dále, to nevím. Tím jsem se nezabýval, ale jako 50 milionů mi připadá absurdní.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Jak byste to udělal tedy, pane profesore, dal byste daleko menší částku?

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Abych vám řekl pravdu, já nevím, ale především bych poukazoval v té kampani, kdybych já tedy byl poradcem někoho z nich, tak bych poukazoval právě na to, že já nechci od nikoho nebo on by neměl chtít od nikoho peníze, měli by si to platit sami, ani ne z těch partajních pokladen právě proto, aby řekněme, utratili, já nevím statisíce nějaké za to, to by ten každý kandidát si na to mohl ušetřit, ale už to, že jim někdo dává peníze už teď se ukazuje, že leckde ani není jasné, kdo to byl, mně nepřipadá vhodné.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Zůstávají dluhy tak některým po té kampani, třeba pana Fischera.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
To se už nějak vyřešilo, to je mi líto samozřejmě, že to takhle třeba dopadlo u pana Fischera, ale prostě já si myslím, že těch peněz je tam zbytečně moc. My všichni se shlížejí v té Americe, kde to stojí miliardy. Ale tady nejsme v Americe.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Vy jste podotkl, že vám kampaň, říkám to správně, přišla hloupá.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Ano, mně to nepřišlo. Abych vám řekl pravdu, já jsem byl celou tou prezidentskou kampaní zklamán. Já jsem doufal, že es objeví někdo, ale nevím kdo by to měl být, nenapadlo mě to, že se najednou objeví někdo přeci jen lepší než byli někteří ti kandidáti a k tomu nedošlo a navíc třeba potom některé ty věci, které se reflektovaly v tom druhém kole, mi připadly takové nečestné a hloupé, ale zřejmě to tak musí být, asi prostě se to do toho zvrhne a je to tak všude, tak asi se tomu nedá vyhnout.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Promiňte, vy jste před malou chvíli reagoval také na to, když jsem uvedl, že vaše jméno se také objevovalo v různých úvahách o možném prezidentském kandidátství. Znamená to, že vaše jméno bylo použito bez vašeho vědomí?

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Tak určitě bez mého vědomí. Já jsem nikomu neřekl a také mi nikdo neřekl, abych byl tím kandidátem. Já jsem nikomu neřekl, že bych byl tím kandidátem. Ale o tom se jednalo v té předchozí kampani, nebo v té předchozí volbě. Teď je pravda, že jsem dostával nějaké dopisy, to je fakt a dokonce i v novinách mě někteří lidi, kterých si mimořádně vážím, musím říct, to mě docela překvapilo, jako moje jméno zmiňovali, ale já bych se v té politice necítil dobře. I když je pravda, že prezidentská funkce není v tom pravém slova smyslu politická, přinejmenším není partajně politická, to jako je na tom docela dobré.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Hostem Dvojky je právě jeden z našich Jak to vidičů, profesor Václav Pačes a já se ho už za chvíli zeptám na Comenias script, povím tedy dvojici slov, která označují nové písmo, které se dost možná učí vaše děti anebo vaši vnuci. Za chvíli o něm budeme mluvit. Nové písmo comenia script nemá písmenka spojená, ale každé se píše zvlášť, také čárky a háčky se píší zároveň s písmenky a ne až nad celým slovem, psací písmo se používá téměř jen ve škole, říkají příznivci tohoto nového písma a comenia sript se blíží písmu, které děti vidí kolem sebe. Velkou výhodou je také to, že je vhodné pro dislektiky a disgrafiky, co říkáte, pane profesore tomu, že na některých školách se děti v rámci pilotního ověřování neučí psané písmo, jaké jsme se ve škole učili my, ale že es učí právě toto nové písmo comenia script.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Já jsem zvědav, jak ten trest dopadne. Já jsem dokonce byl v době, kdy se uvažovalo o tom, jestli to písmo se má pokusně zavádět nebo ne, osloven autorkami toho písma, abych se k tomu vyjádřil. Já musím říct, že mně ta snaha je sympatická a to proto, poněvadž psací písmo velmi často u lidí, kteří píšou rychle, je dost špatně čitelné. Špatně se rozlišuje u, a n, a m, zdá se mi, že v tomhle tom polopsacím a polotiskacím písmu že se lépe ta jednotlivá písmena čtou a dokonce jsem jim tenkrát navrhoval, aby se podívali na to, jak se učí psát ve Spojených státech amerických a také ve Velké Británii. Já nevím, jestli to má co dělat se strukturou jazyka, ale tam opravdu na první pohled poznáte, že píše Američan nebo Angličan, ne vždycky pravděpodobně, ale velmi často a to jejich písmo je velmi dobře čitelné, daleko lépe čitelné než třeba píší Němci anebo my právě tím psacím písmem a tak nevím, jestli ti autoři comenia scriptu si z toho vzali poučení nebo ne. Já jsem se nedávno díval na to, jaký je typ písma v tom comeniu scriptu jsou doporučovány nebo vyučovány a nezdá se mi, že to je přesně to, co nebo jak se to učí děti zřejmě v těch Spojených státech. Je to škoda, protože znovu říkám to písmo tam mi připadá jednak i takové elegantnější, ale i lépe čitelné. Ale tohle to se tomu blíží dost a já jsem zvědav, jak dopadne srovnání s tím psacím písmem. Mnoho lidí to odsuzuje. Já jsem nedávno byl na nějakém, už ani nevím, co to bylo, kde se o tom mluvilo, a kde slovutní profesoři, jeden profesor medicíny, tam se až jako rozčílil nad tím, proč se to dělá, že my tady máme tradici toho psacího písma. To je také pravda. Právě proto se to zkouší a znovu říkám, jsem zvědav, jak to dopadne.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Je pravda, že i to psací písmo, které my dnes známe, že se vyvíjelo, když se podíváme na dopisy našich babiček, prababiček, tak krasopis vypadal jinak.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
To máte naprostou pravdu. To bylo písmo mého tatínka, stínované, to se dalo tou násadkou. Dneska se to nedá tím kuličkovým perem udělat, tak to bylo krásné a i jako esteticky to bylo. Já nevím, jestli dneska ještě, sice se tomu neříká krasopis, ale asi se na to dbá mnohem méně. Zrovna tak jako můj tatínek měl krasopis a také měl rétoriku. Vy jako profesionál určitě jste si vědom toho, jak důležité je umět se plynně a správně česky vyjadřovat. Dneska i někteří vaši kolegové, musím říct, mluví příšerně, nesrozumitelně, s chybami a je to jakýsi takový. Já si myslím výsledek té uspěchané doby také hodně.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Byla by dobrá rétorika na našich školách, myslím si. Pane profesore, máme poslední dvě minuty a vy jste mi říkal o nějaké převratné novince z oblasti molekulární genetiky v medicíně. Něco nového, že jste objevili. Tak prozraďte v několika větách.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Ne, ne, my jsme to neobjevili, to bylo ve Spojených státech.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
No, tak vy genetici, jsem myslel, kolegové ve Spojených státech.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Sloan-Kettering Cancer Center, kde přišli s takovým úplně novým nápadem genové terapie. Stručně, genová terapie je náhrada vadných genů, to jsou ty dědičné, které způsobují dědičné choroby, rakovinu a tak dále. Náhrada takových vadných genů geny plně funkčními. To se dělalo, částečně se to podařilo, ale pořád jsou s tím velké problémy. Teď se přišlo s novým nebo oni přišli s novým úplně principem genové terapie, který je založen na tom, že v imunitním systému máme v zásadě dva typy buněk, těch bílých krvinek, dalo by se zjednodušeně říct, takzvané B-buňky a T-buňky a třeba leukemie se projevuje tím, že se rychle začnou množit ty B-buňky. Je možné dneska přesunout nebo vsunout gen naopak do těch T-buněk, které potom jsou nasměrovány a ty rychle se množící B-buňky vlastně zabíjí. Je to nový převratný princip možná takhle jak to říkám, tak to není příliš srozumitelné a někomu se nemusí zdát, že to je tak převratné, ale skutečně je, kdyby se prokázalo, že by se to dalo použít proti leukemii, tak si dovedu velmi dobře představit, že by to dalo použít i pro jiné typy nádorů.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Myslím si, hodně zajímavé povídání do nějakého dalšího Jak to vidí. Krásně se s vámi povídá, pane profesore, ale jak se dívám na hodiny, tak budeme muset opravdu končit. Profesor Václav Pačes byl hostem Dvojky, Děkuji za návštěvu.

Václav PAČES, profesor, biochemik, člen dozorčí rady ČEZ
--------------------
Děkuji.