Germanistka Zuzana Lizcová: Sudetoněmecký sněm v Brně má být symbolem dialogu. Politici debatu uměle vyhrocují

„Debata je vedená mimořádně nešťastným způsobem a je velmi uměle vykonstruovaná,“ říká germanistka Zuzana Lizcová. Podle ní většina české veřejnosti vnímá sudetoněmeckou otázku optikou sporů z 90. let, přestože landsmanšaft už před deseti lety vyškrtl ze svých stanov majetkové nároky a dnes se zasazuje o smíření a evropskou spolupráci.

Čtěte také

Václav Malý: Vyhnání sudetských Němců nebylo spravedlivé. K úplnému usmíření ještě nedošlo

„Čeští politici, kteří by měli současný stav a vzájemné vztahy vysvětlovat, akci odmítají,“ dodává. Premiér Andrej Babiš nepovažuje chystaný sjezd za šťastný a za vládu se akce nikdo nezúčastní. Opozice, která sněm považuje za součást procesu usmíření, se nechala slyšet, že při projednávání návrhu vládního usnesení nebude přítomná.

„Rozhodnutí opozice je mimořádně nešťastné. Pokud tu už máme vyhrocenou debatu, je potřeba, aby do ní vstupovali politici, kteří vnímají akci jako akt smíření. Mají zde zaznít silné hlasy na podporu dialogu občanské společnosti mezi námi a Německem. Opozice ale místo toho vyklízí pole a nechává prostor pouze těm, kteří proti této akci vystupují velmi jednostranně a zčásti velmi nenávistně.“

Narušení důvěry

Podle Lizcové může současná politická debata narušit vzájemnou důvěru, na níž jsou česko-německé vztahy založené. Připomněla v této souvislosti česko-německou deklaraci z roku 1997, kterou podepsal i tehdejší premiér Václav Klaus.

Čtěte také

Hodina nula. A ČSR jako křižovatka Evropy. Dokument o dramatických prvních poválečných dnech

„Obě země se shodly, že si uvědomují traumata minulosti, nechtějí je zametat pod koberec, ale zároveň jimi nehodlají zatěžovat budoucí vztahy. Sporné historické otázky měly být ponechány odborné debatě, občanské společnosti a kulturní sféře.“

Germanistka zároveň upozorňuje, že němečtí partneři dobře vědí, že postoj české vlády není namířený proti samotnému Německu, ale především vůči domácím voličům. „Vládní strany se tímto snaží získat politické body. Přesto se může současná debata podepsat na narušení vzájemné důvěry. Babiš ještě na začátku roku označoval plánovaný sněm za akci občanské společnosti, do níž vláda nebude zasahovat. Teď ale zastává úplně jiný postoj.“

Návrat do 90. let?

Podle Lizcové premiér Babiš v současné situaci nebrání kampani hnutí SPD, které patří k nejostřejším kritikům plánovaného sněmu. „Zaráží mě agresivita, se kterou velmi malá, ale velmi hlučná skupina vede současnou diskusi. Připomíná to napjaté česko-německé spory z 90. let i velmi ostré sněmy na území Spolkové republiky Německo.“

I pokud parlament odhlasuje usnesení, ve kterém vyjádří nesouhlas s konáním akce v rámci festivalu Meeting Brno, nemá česká vláda podle Lizcové žádný prostředek, jak podobné setkání zakázat. „Žijeme v demokratické společnosti. Doufám, že všichni akci pochopí jako příležitost k vedení dialogu – možná o velmi tragických a dodnes kontroverzních kapitolách naší minulosti, ale dialogu konstruktivního,“ uzavírá.