Sinolog David Gardáš: Obchod, technologie, Tchaj-wan. Tři body, které určují vztahy USA a Číny
Po téměř deseti letech se v Pekingu odehrává summit prezidentů Spojených států a Číny. Setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga přichází v době rostoucího geopolitického napětí, obchodních sporů i soupeření o technologickou dominanci. Jak se od poslední návštěvy amerického prezidenta v roce 2017 proměnily vztahy obou velmocí? A může nynější setkání přispět k jejich stabilizaci?
„Svět se od posledního summitu výrazně posunul,“ říká v pořadu Jak to vidí sinolog David Gardáš. Za největší předěly označuje pandemii covidu, válku na Ukrajině i rostoucí geopolitické a ekonomické ambice Číny. „Čína je dnes největším obchodním partnerem zhruba 120 zemí světa, přičemž v některých segmentech hospodářství je dominantním hráčem. Současně čínské vedení označuje Západ a Spojené státy za civilizaci úpadku – ať už se to projevuje hospodářským zpomaleným nebo třeba problémy s migrací,“ dodává.
Obchod, technologie, Tchaj-wan
Si Ťin-pching na začátku jednání prohlásil, že Čína a Spojené státy by měly být partnery, a nikoli rivaly a že stabilita jejich vztahů je dobrá pro svět. Donald Trump na to navázal slovy, že vztahy obou zemí budou lepší než kdy dříve.
Čtěte také
Si Ťin-pching ale zároveň varoval před Thukydidovou pastí – tedy rizikem konfliktu mezi nastupující velmocí a dosavadním hegemonem. „V momentě, kdy by obchodní válka měla přerůst ve vojenský konflikt mezi oběma zeměmi, mělo by to obrovské dopady pro celý svět. Napětí je přitom patrné už dnes v oblasti celní politiky nebo elektromobility,“ přibližuje analytik.
Za symbolické považuje Gardáš zapojení šéfa americké společnosti NVIDIA Jensena Huanga do americké delegace, který původně přítomen být neměl. Na jeho příběhu lze reprezentovat tři klíčové roviny současných vztahů mezi Pekingem a Washingtonem – obchod, technologie a Tchaj-wan.
„NVIDIA je nejhodnotnější společností světa, která výrazně zbohatla díky přístupu na čínský trh a boomu umělé inteligence. Pokročilé čipy ale zároveň mohou mít civilní i vojenské využití. Třetím bodem je Tchaj-wan, rodiště Jensena Huanga a klíčový dodavatel čipů. Zároveň ale i nejcitlivější bod vztahů mezi oběma velmocemi, kdy Čína si ho nárokuje jako své výsostné území, zatímco pro Spojené státy jde o důležitého demokratického partnera.“
Strategický Tibet
Kromě obchodu a technologií by se podle Gardáše mohlo na jednání otevřít i téma Tibetu, ale jen nepřímo. „Určitě se neotevřou témata ujgurské a mongolské menšiny a represí vůči nim, Tibet by se ale mohl zmínit v souvislosti s energiemi. Oblast je označována jako ,vodárna Asie‘ a Čína zde buduje největší hydroelektrárnu světa, která může ovlivnit zásobování vodou v Indii či Bangladéši.“
Zároveň je Tibet výrazným zdrojem lithia, klíčového minerálu pro elektromobilitu a pokročilé technologie. „Otázky kritických surovin, energetiky a technologické dominance budou jedním z hlavních podtextů summitu a bylo by fajn, kdyby někdo Donalda Trumpa o důležitosti Tibetu poučil,“ uzavírá analytik.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
