Politolog Školník: Spor s Hradem vládě vysává kyslík. Politika by se měla řešit politickými prostředky

Jak prezident, tak i premiér, kteří se sešli na Pražském hradě, trvají na svých odlišných představách o summitu Severoatlantické aliance.  „A my neřešíme dostupné bydlení. Neřešíme nízkou porodnost, stárnutí populace, umělou inteligenci ani další systémové záležitostí, které je třeba řešit. My řešíme, kdo kam pojede,“ komentuje politolog Milan Školník.

„Je to otázka nějaké politické kultury, vyspělosti, že prostě nejsou schopni se domluvit na elementárních věcech,“ míní. Podle politologa z konfliktu nakonec vyjde jako vítěz ten, který ustoupí.

Vláda pod tíhou malicherností 

„Myslím, že není nutné, aby Hrad takto tlačil na pilu. Na druhou stranu, možná jde Hrad do protiútoku po tom, co si nechal líbit SMSky nebo útoky od Motoristů, ministra zahraničí Petra Macinky… Ale to je samozřejmě zakořeněné v tom, že Petr Pavel nejmenoval Filipa Turka ministrem, takže se to vrací, vrství. Jsme v takovém kruhu,“ konstatuje Školník.

„Vládě to úplně zbytečně vysává kyslík. Vláda vládne. Má za úkol jednak prosazovat a promovat věci, které se jí podařily. A tady jsme pod tíhou různých malicherností. Na druhou stranu je pravda, že vláda zodpovídá za zahraniční a bezpečnostní politiku.“ 

Čtěte také

Politoložka Dvořáková: Spor o summit NATO? Vrchní velitel ozbrojených sil by tam měl být, Babiš se vyjadřuje protichůdně

Politolog připomíná, že na summity NATO často jezdí premiéři či kancléři členských zemí EU, a to v závislosti na tom, jakou mají pozici v zahraničí. „Pokud se vláda chce jaksi ujmout zahraničně-bezpečnostního tématu, chce si tam něco prosazovat, Hrad by se nad tím mohl zamyslet,“ poznamenává.

Zároveň je podle něj otázkou, zda táhlý konflikt není už součástí kampaně před prezidentskými volbami. Upozorňuje přitom na nepoměr mezi mediální pozorností, která je věnovaná sporu mezi vládou a Hradem a blížícím se komunálním a senátním volbám. 

Řešit věci politickou cestou

„Politika by se měla primárně řešit politickými prostředky. To znamená, že i prezident má možnost, a sám to říkal, zkomplikovat vládě život. Mělo by to ale vždycky být nějak racionální, opodstatněné,“ zdůrazňuje Školník.

Čtěte také

Politolog Petr Just: Babiš je silný lídr. Okamura si libuje, že není ve vládě. A Macinka se nedrží zpátky

Prezident může uplatnit právo veta a jakýkoli zákon vrátit do Poslanecké sněmovny. Ta ho zase může kvalifikovanou většinou přehlasovat. „To je úplně standardní politický proces v rámci politického systému. A takto si myslím, že by se politika měla odehrávat. To znamená v nějakých jasně daných mantinelech a snažit se věci řešit politickou cestou.“

Diskutovaná kompetenční žaloba je podle politologa krajním řešením. „V případě Filipa Turka vláda kompetenční žalobu nepodala a myslím si, že tady by zase prezident mohl ukázat nějakou politickou kulturu, vyspělost a vstřícnost,“ uzavírá.